„Tu jim Petr naplněn Duchem Svatým řekl: „Vůdcové lidu a starší Izraele, jsme-li dnes vyslýcháni pro dobrý skutek na nemocném člověku, kým že byl uzdraven, ať je známo vám všem a všemu lidu Izraele, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého jste vy ukřižovali, ale kterého Bůh probudil z mrtvých, v tomto jménu stojí tento člověk před vámi zdráv. To je ten kámen, který byl zavržen od vás stavitelů, a který se stal hlavou úhlu. A v nikom jiném není záchrana; neboť není pod nebem jiného jména daného lidem, v němž bychom měli být zachráněni.“ (Skutky 4:12, ČSP).
V návaznosti na předchozí články (Ježíš jako Bůh Stvořitel: Jednoduchý verš pro Svědky Jehovovy a Co mají Svědci Jehovovi, Mormoni, Římští katolíci, a další, společného?) pokračujeme dále a v dnešním textu se podíváme na úžasný verš ze Skutků, který ukazuje na jediné jméno dané lidem, skrze které můžeme být zachráněni.
Překlad nového světa (překlad Bible Svědků Jehovových) je v mnoha ohledech interpretací nauk Svědků Jehovových a nedrží se originálních jazyků na místech, kde se učení tohoto náboženství dostává do konfliktu s Božím Slovem. Přesto však není na některých místech tak důsledný.
Ústředním tvrzením Svědků Jehovových je nutná znalost „správného“ Božího jména a našeho identifikováním se s ním. Pamatuji si na rozhovor s jedním pánem od Svědků Jehovových, který mi poukazoval, že když Pán Ježíš učil své učedníky, jak se mají modlit, tak je zde i fráze: „buď posvěceno tvé jméno.“ (Mat. 6:9). On tuto frázi spojil (uměle) se jménem Jehova. Uměle, poněvadž daný text neříká nic o konkrétním jménu. A nebo že by mělo být důležité znát přesné znění určitého jména.
I když rozumíme, že jméno je v podstatě symbol, který odkazuje ke konkrétní osobě, nikoliv zaklínadlo, jež aktivuje, po správném vyřknutí všech slabik, spasení (Bůh není automat na Coca-colu), k velikému překvapení všech Svědků Jehovových, máme v Bibli verš, jenž nám jednoznačně říká jaké konkrétní jméno máme znát a posvěcovat. A dokonce je tento verš i správně přeložen v překladu Nového světa!
Jen se podívejte a srovnejte s úvodním textem ze Studijního překladu: „Právě Ježíš je ten ‚kámen, kterým jste vy, stavitelé, pohrdli a který se stal hlavním úhelným kamenem‘. V nikom jiném není záchrana, protože pod nebem není žádné jiné jméno dané lidem, díky kterému je možné získat záchranu.“ Když viděli Petrovu a Janovu odvahu a uvědomili si, že to jsou nevzdělaní a obyčejní lidé, žasli. A poznali na nich, že bývali s Ježíšem.“ (Sk. 4:11-13, Překlad Nového Světa).
Co se dozvídáme, je toto: „A v nikom jiném není záchrana; neboť není pod nebem jiného jména daného lidem, v němž bychom měli být zachráněni.“ (Skutky 4:12, ČSP). Čteme zde, že spasení není v nikom jiném. Není tedy mnoho cest k Bohu, a dokonce není ani mnoho jmen. Je jen jedna cesta a jedno konkrétní jméno.
Jinak řečeno: Chceme-li být spaseni, musíme znát toto jméno. Musíme se umět dovolávat tohoto jména a znamená to také, že se nemusíme znát další jméno a dovolávat se jiného jména („není pod nebem jiného jména daného lidem, v němž bychom měli být zachráněni“). Jaké je to jméno?
Z kontextu je zcela jasné, že jde o jméno Pána Ježíše. Proto jsem také necitoval jen 12. verš, ale okolní kontext, který zmiňuje Ježíše. Apoštol Petr naplněný Duchem svatým kázal vůdcům Izraele: „Vůdcové lidu a starší Izraele, jsme-li dnes vyslýcháni pro dobrý skutek na nemocném člověku, kým že byl uzdraven, ať je známo vám všem a všemu lidu Izraele, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého jste vy ukřižovali, ale kterého Bůh probudil z mrtvých, v tomto jménu stojí tento člověk před vámi zdráv.“ (Sk. 4:11).
Je zde řeč o Ježíši Nazaretském, dokonce zde Petr mluví, že v Jeho jménu byl uzdraven nemocný člověk! Není zde nic o Jehovovi – toto slovo ani v Novém zákoně neexistuje. Ježíš i apoštolové nazývali Boha svým Otcem (ostatně tak to je i v té modlitbě, na kterou se mnou zmíněný jehovista odvolával). Z těchto veršů tedy vyplývá, že pro naše spasení musíme znát jen jméno Ježíše a žádného dalšího jména není potřeba.
Není tedy ani potřeba znát jméno Jehova či jakékoliv další jméno. Jehova dokonce ani není správným výkladem Božího jména JHVH (Tetragramaton), to je ale mimo rámec tohoto článku.
Pojďme se dále podívat, co Bible říká o jediném jménu, které pro nás musí být důležité. V 10. kapitole čteme další, velmi podobná, slova. Apoštol Petr zde, pro změnu, káže v domě zbožného Kornélia: „A nařídil nám, abychom lidu vyhlásili a dosvědčili, že on je ten Bohem ustanovený soudce živých i mrtvých. Jemu všichni proroci vydávají svědectví, že skrze jeho jméno přijme odpuštění hříchů každý, kdo v něho věří.“ (Skutky 10:42-43, ČSP).
Ptáme se tedy Svědků Jehovových: Přijali jste odpuštění hříchů skrze jediné jméno, které Bůh dal lidem? Dovoláváte se se toho jména? Upínáte se k tomuto jménu?
Co ale znamená přijmout odpuštění skrze jméno Ježíše Krista? Svědkové Jehovovi by možná chtěli říct, že se modlí k Jehovovi skrze jméno Ježíše. V prvé řadě se v Bibli (v Novém i Starém zákoně) nikdo nemodlí k Jehovovi (v Novém se modlí k Otci podle vzoru Pána Ježíše) a potom: verše, které jsme citovali, neodkazují jen na modlitbu nebo roli Ježíše jako prostředníka (viz 1 Tim. 2:5), ale Jeho výsadní postavení pro Boží lid. Není „jen“ jakýmsi prostředníkem, ale je v samotném centru veškerého duchovního života!
Zatímco v učení Svědků Jehovových hraje Ježíš vedlejší roli a vše se točí kolem Jehovy a jeho jména. Přitom ale Boží Slovo neučí, že se máme dovolávat jména Jehovy, ale jména Pána Ježíše Krista. V listě Římanům čteme, v 10. kapitole, následující: „Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn. Srdcem se věří k spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně, neboť Písmo praví: ,Každý, kdo v něho věří, nebude zahanben.‘ Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť nade všemi je týž Pán, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, neboť ,každý, kdo by vzýval Pánovo jméno, bude zachráněn.‘“ (Řím. 10:9-13).
Zde je Pánovo jméno v kontextu jednoznačně spojeno s Pánem Ježíšem, jak je patrné u zvýrazněných veršů. Co ale říká překlad Svědků Jehovových? Zde již dochází k deformaci původního řeckého zdroje. „Pokud totiž svými ústy veřejně prohlašuješ, že Ježíš je Pán, a ve svém srdci věříš, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn. Vždyť pokud člověk v srdci věří, získá Boží schválení, a pokud svou víru veřejně hlásá, získá záchranu. Písmo přece říká: „Nikdo, kdo v něj věří, se nezklame. Mezi Židem a Řekem totiž není žádný rozdíl. Nade všemi je stejný Pán, štědrý ke všem, kdo ho vzývají. Vždyť „každý, kdo vzývá Jehovovo* jméno, bude zachráněn.“ (Řím. 10:9-13, Překlad Nového Světa).
Všimněte si, že je zde řecké Slovo „Kyrios“ (zde ve 4. pádě „Kyrion“), které znamená pán a je také neoddělitelně spojeno s Ježíšem, najednou přeloženo slovem Jehova. To proto, že nad Božím Slovem mají Svědkové Jehovovi své učení jako finální autoritu, která dokonce ovládá i způsob, jakým překládají Bibli!
Proto také nejsou Svědkové Jehovovi pozdravováni od apoštola Pavla, když psal církvi do Korintu, neboť jsou zde adresováni všichni, „kteří na kterémkoliv místě vzývají jméno našeho Pána Ježíše Krista, Pána jejich i našeho.“ (1 Korintským. 1:2). Vzývají snad Svědkové Jehovovi Pánovo Jméno (tedy: Ježíše Krista)? Ne Jehovu skrze Ježíše Krista, ale přímo Ježíše Krista, jak je to v tomto textu napsané. Dělají to?
Pán Ježíš není jen prostředkem, ale i cílem! Protože je také věčným Bohem, který se stal člověkem (Jan 1:1;14), aby zaplatil za hříchy každého, kdo v Něj uvěří. To je to, co Bible doopravdy učí.
Svědky Jehovovy je třeba volat k pokání, aby se obrátili od lidských nauk k pravému Bohu Bible a přijali pravé evangelium o Ježíši Kristu!
Musíme rozumět i varováním z Božího Slova. Apoštol Pavel napsal, v 1. kapitole listu Galatským: „Ale i kdybychom vám my nebo sám anděl z nebe zvěstoval v evangeliu něco jiného než to, co jsme vám zvěstovali, budiž proklet!“ (Gal. 1:8). Apoštol Jan píše podobně: „Každý, kdo zachází dále a nezůstává v učení Kristově, nemá Boha; kdo zůstává v učení Kristově, má i Otce i Syna.“ (2 Janův 9).
Pokud zůstáváte v učení Svědků Jehovových, platí tato varování pro vás. Nemáte Boha a jste pod prokletím, stále ve svých hříších.
Proto čiňte pokání a obraťte se k jedinému jménu, které Bůh dal lidem, skrze které mohou být zachráněni.
K Pánu Ježíši Kristu!
