„Běda těm, kdo zlu říkají dobro a dobru zlo, kdo pokládají temnotu za světlo a světlo za temnotu, kdo pokládají hořké za sladké a sladké za hořké.“ (Izaiáš 5:20).
„Kdo ospravedlňuje ničemu, i ten, kdo odsuzuje spravedlivého, oba jsou pro Hospodina ohavností.“ (Přísloví 17:15).
Je povinností křesťana nazývat věci pravými jmény. Máme pokládat dobro za dobro a zlo za zlo; světlo za světlo a temnotu za temnotu; sladké za sladké a hořké za hořké, jak nám praví Boží Slovo.
A neexistuje žádné ale! Ale je zradou vůči dobru, světlu, sladkému, a především – vůči Bohu!
Ocitáme se na pomezí velmi nebezpečného „světového“ konfliktu na Ukrajině. Ať už je náš pohled na historii celé události jakýkoliv, jedna věc musí platit univerzálně: Musíme umět odsoudit zlo – a totiž agresivní útočnou invazi Ruské federace na území Ukrajiny!
A teď se oprosťme od všeho ostatního, protože všechno ostatní není teď tak důležité, i když o nás může i mnohé vyjevit: A totiž, kde je skutečně naše srdce. A na čí straně stojíme? Máme opravdu jen dvě možnosti: Buď umíme pojmenovat zlo zlem a nebo jsme se stali do nějaké míry účastni zla!
Pakliže neumíme jasně odsoudit agresivní vpád Ruské armády na cizí území jako akt zla, ale začínáme své prohlášení oním kouzelným slůvkem: „Ale…“ A potom bychom možná pokračovali: „Ale USA…“ Nebo: „Ale NATO…“ Pak jsme se stali tím, o kom čteme v úvodu: ospravedlňujeme ničemu! Rusko se provinilo, je tedy v tomto případě oním ničemou.
„Ale potřebujeme znát kontext!“ Řekne někdo. Potřebujete znát kontext, aby vražda přestala být vraždou, cizoložství cizoložstvím, lež lží? Z jakého důvodu? Možná proto, že jste doposud považovali Putina za jakéhosi obhájce tradičních hodnot? Možná někteří šli dále a viděli v něm naději – zachránce západu. A teď je kvůli tomu těžké jasně odsoudit akt zla, je totiž i jistým přiznáním vlastního pochybení.
Věc je totiž naprosto jednoduchá. Vražda je vždy špatná, lež je vždy špatná, krádež je vždy špatná, šikana je vždy špatná a agresivní útočná invaze také…
Je to totiž naprosto stejné jako bychom u soudu začali s obhajobou vraha slovy: „Ale jeho žena jej podvedla!“ Dokonce i pan prezident Zeman pochopil, že jedno zlo neospravedlňuje druhé, a to ani není křesťan. Uměl odsoudit dané zlo jasnými slovy, což je pro řadu lidí náramný problém!
Četl jsem na Facebooku děsivý komentář (nebyl od křesťana – díky Bohu), kde bylo vícekrát slovo „západ, západní média, Soros“ než slova související s Ruskou invazí. Hotová obhajoba daného aktu! Celé to stavělo Rusko a Putina do pozice oběti. On neměl na vybranou – přesně tak, jak to říkal i ve svém projevu. Jako se po mnoho let ozývalo všude: To Putin! Ozývalo se zde: To západ! Je to to samé, jenže obráceně!
Ale i u mnohých křesťanů jsem sí všíml podobného chování (a nejen já). Onu neschopnost se jasně vymezit vůči zlu. Západ má svou propagandu – jistě. Ale zrovna tak i Rusko (a podstatně zlovolnější). Celý svět leží v tom zlém, nezapomeňme!
Ruská propaganda cílí na západního člověka, jenž je nespokojen s tím, jak se jeho svět vyvíjí (liberalismus, socialismus, politická korektnost, cenzura, atd) a záměrně používá jeho rétoriku spolu s vlastními přívlastky. Tito lidé se pak snadno ztotožní například s Ruským důrazem na tradiční hodnoty a přijmou ale i jeho další důrazy (již méně ctnostné), a postupně se stávají jeho zaujatými obránci. Nakonec ani neumí označit zlo zlem, pokud je viníkem Rusko, ale musí začít právě oním „ale“ a vysvětlovat, co všechno udělalo NATO v Jugoslávii nebo USA v Libyi. A znovu jsme u toho: Jedno zlo neospravedlňuje druhé! Co ale dělají podobné argumenty, je to, že z Ruska činí oběť donucenou reagovat, a nikoliv zlého agresora.
Z biblického hlediska je nepřijatelné, aby jeden hřích ospravedlňoval druhý. Křesťan tedy musí umět jasně odsoudit vraždu, cizoložství, krádež, šikanu, agresi, atd. Bez žádného dalšího „ale“ – ať už tomu předcházelo cokoliv.
I kdyby celá událost byla naplánovaná illumináty a měl v tom všem prsty Soros (který asi musí být svrchovaný), i kdyby tomu předcházely různé provokace ze strany západu, nic to nemění na tom, že vražda je vražda, agrese je agrese, útočná invaze je útočná invaze – jde pořád o zlo. Zlo je zlo. A křesťan to musí umět pojmenovat. To, co k tomu předcházelo, okomentují komentátoři, historici, politici – ale samotný akt je aktem zla. A o to tu jde především: Umět říct, že zlo je zlo.
A to je ten jediný správný pohled na válku na Ukrajině. Šikana je vždy špatná, agrese je vždy špatná, vražda je vždy špatná, agresivní vpád cizí armády je rovněž – vždy špatný! Válka je zlo!
Konspirační teorie mohou být nebezpečné. Často vedou k tomu, že lidé nedovedou reagovat a jasně pojmenovat zlo, avšak snadno se zamotají do pletitých pavučin plánů, intencí a hlavně – vlastních spekulací, a pak dovedou přehlédnout velblouda při hledání mnohých komárů… A nebo se dostanou do paralýzy a nebudou umět včasně jednat!
A to je nebezpečné. Nesmíme zapomenout na to, kde je náš základní morální kompas. Co je dobré a co špatné…
Ještě jedna věc: Rusové v Česku nejsou zodpovědní za to, co se děje na Ukrajině. To chci, aby bylo jasně slyšet. Mnozí Češi, ke své hanbě, napadají Rusy – kteří ale s válkou na Ukrajině nemají nic společného než to, že se narodili v Rusku. Opravdu se nad sebou zamysleme…
Na závěr: V současné době je to především Ukrajina (a církev zde), která potřebuje naše modlitby. Boží Slovo nás vede k sympatiím s nuznými. Bible má celou řadu veršů jako je tento: „Bude soudit chudé z lidu, bude spásou synům nuzného — utlačovatele však srazí.“ (Žalm 72:4).
Modleme se proto především za církev na Ukrajině. Boží Slovo říká: „A když jeden úd trpí, trpí spolu s ním všechny údy.“ (1 Kor. 12:26).
Modleme se i za postižené v daných oblastech.
Modleme se, aby Bůh zastavil a obměkčil srdce všem pronásledovatelům a tyranům.
Modleme se za to, aby Bůh skrze tuto událost povolával lidi do svého království.
Modleme se za to, aby to nevedlo k napětí i mezi Rusy a Čechy v naší zemi.
Modleme se, aby to všechno brzy skončilo a neeskalovalo dále – do děsivějších rozměrů.
Bůh má vše ve svých rukou!
O tom není pochyb, invaze je zlo.
Zlo by se nemělo oplácet zlem. Zlo je nutné přemáhat dobrem. Tomu nás učí Slovo Boží. Např. Římanům 12.
Vpád Izraelitů do Kanáánu byl také akt zla, který by každý křesťan měl jednoznačně odsoudit a nazvat zlem?
Podle logiky článku se na to nelze dívat jinak, než jako nevyprovokovanou agresi a invazi.
Pro ty Kanaánce to bylo zlo, ale bylo to na něco dobré.
My ale to dělat takhle nemáme, v nás má přebývat Duch Svatý. Náš boj není proti tělu a krvi.