Následující text byl přednesen v Biblické církvi Praha 5.12.2021 před slavením večeře Páně.
„Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné. Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život. Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni prolitím jeho krve, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu. Jestliže jsme my, Boží nepřátelé, byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna, tím spíše nás smířené zachrání jeho život. A nejen to: chlubíme se dokonce Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, který nás s ním smířil.“ (Řím. 5:6-11).
Jedna z věcí, která je naprosto esenciální pro každého křesťana, je ujištění Boží lásky. Boží láska, v prvé řadě, není jen nějaký terapeutický mentální konstrukt, jak říká tento svět; nejde o „neviditelnou“ psychologickou berličku, o níž se člověk může opřít, aby nepadnul… Ne!
Boží láska je největší realitou a také zdrojem síly pro každé Boží dítě! V našem dnešním textu spatřujeme ono tak důležité ujištění Boží lásky… Apoštol si zde hraje s kontrastem a snaží se ve svých posluchačích probudit údiv. Argumentuje proto od menšího k velkému.
Říká nám: „Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka…“ Nebo-li: Jen velmi málo lidí je ochotno položit svůj život za někoho dalšího, i třeba za spravedlivého člověka! A zde vidíme právě onu důležitou Pavlovu pointu: Spravedlivý člověk jaksi přitahuje naší lásku, protože necítíme, že si zasluhuje zemřít. Chtěli bychom jít a pomoci mu, a někteří odvážní, i když by jich nebylo mnoho, by snad i za takového člověka položili svůj život. A takový akt by jistě byl krásnou ilustrací lásky.
Bůh však – a tady je jedno z těch velkých ale Bible, těch velkých ale, které nám ukazují na velikost našeho Boha, Bůh svou lásku k nám, bratři a sestry, prokazuje tak, že Kristus zemřel za bezbožné – když jsme ještě byli hříšní! Co to znamená?
Znamená to, že Boží láska není nijak vypůsobená. Jinak řečeno: Není v nás nic, co by mohlo Boha přimět k tomu, aby si nás zamiloval. Nic! Jediné, co doopravdy přitahujeme, je spravedlivý Boží hněv!
A tento fakt právě ukazuje na velikost Boží lásky více než cokoliv jiného, milí svatí! Neboť Bůh si nás nezamiloval pro naše ctnosti, nýbrž navzdory naším hříchům – zamiloval si nás, neboť takové bylo rozhodnutí Jeho dobré vůle. Zamiloval si nás a dal to nejdražší co měl – svého jediného Syna, aby zaplatil za naše hříchy, a smířil nás s Bohem!
Tím ale apoštol nekončí! Někdo by mohl namítnout: „My ale již přece nepatříme mezi hříšné tohoto světa, Kristus za nás zaplatil, uvěřili jsme… co ale teď? Nezničí náš hřích náklonnost Boží? Neporuší Jeho lásku?“
Apoštol pokračuje a říká v 9. verši: „Tím spíše nyní!“ Nebo-li: Cokoliv jsem vám řekl před chvílí, platí stále – a ještě více! „Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni prolitím jeho krve, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu. “
Zde spatřujeme 2 důležité skutečnosti:
Za prvé, byli jsme ospravedlněni prolitím Jeho krve. Jsme tedy smířeni s Bohem zástupnou obětí Pána Ježíše Krista a ničím jiným!
Za druhé, budeme zachráněni od Božího hněvu skrze naše sjednocení se vzkříšeným Pánem. Apoštol Pavel nám říká, že budeme (tedy nynějška navždycky), skrze něho (naším sjednocením s Ním) zachráněni od Božího hněvu.
A v 10. verši nás o tom znovu ujišťuje: „Jestliže jsme my, Boží nepřátelé, byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna, tím spíše nás smířené zachrání jeho život.„
Tím spíše nyní, bratři a sestry, ať se děje v našem životě cokoliv, platí stále apoštolova povzbudivá slova: „Tím spíše nyní!“ Pakliže jsme nevěrní, On zůstává věrný (2 Tim. 2:13)! Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni Jeho krví! Tím spíše nás zachrání Jeho život, jak říká apoštol. Tedy: Naše duchovní sjednocení se vzkříšeným Kristem! Pavel napsal v listu Galatským: „nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.“ (Gal. 2:20).
Apoštol nakonec, aby to nebylo málo, dodává, v 11. verši, a říká nám: „A nejen to!“ Nejen všechno toto bohatství, jenž jsme si právě připomenuli, ale především, mil svatí, platí: „chlubíme se dokonce Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, který nás s ním smířil.“
Chlubíme se Bohem, protože se Bůh stal díky Pánu Ježíši naším Otcem, chlubíme se Kristem, protože On je naší spravedlností, posvěcením i moudrostí! (1. Kor. 1:30-31). Chlubíme se a radujeme se, že jsme v Kristu získali Boha a Jeho přízeň!
Na závěr můžeme zopakovat jen tolik citovaná slova z listu Římanům, jenž nás ujišťují o neodcizitelnosti Boží lásky v Kristu Ježíši!
„Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ (Řím. 8:38-39).
Amen.
