Následující text je převzat z webu http://www.4jehovah.org.
Vysvětlující Kristovo božství a osobu Ducha svatého
1. Kolik existuje pravých Bohů?
- Jan 17:3: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“
2. Je satan pravým anebo falešným Bohem? Věří démoni tomu, že je bohem?
- 2. Korinťanům 4:4: „mezi nimiž bůh tohoto systému věcí zaslepil mysl nevěřících…“
- Jakub 2:19: „Věříš, že je jeden Bůh, že? Děláš zcela dobře. A přece démoni věří a třesou se.“
3. A tak proč je tedy satan nazván „bohem“ tohoto světa, když ho démoni nepovažují za opravdového boha? Souhlasil bys s tím, že ty bytosti, které jsou nazvány „bohy,“ nejsou skutečnými bohy, ale spíše falešnými bohy?
- 1. Korinťanům 8:5-6: „Ačkoli jsou totiž takoví, kteří jsou nazýváni ‚bohy,‘ ať v nebi nebo na zemi, právě jako je mnoho ‚bohů‘ a mnoho ‚pánů,‘ pro nás je skutečně jeden Bůh, Otec … a jeden Pán, Ježíš Kristus…“
- POZNÁMKA: Svědkové Jehovovi kladou Ježíše do neutrální kategorie „bohů,“ kteří jsou pouze božští, avšak nejsou pravým Bohem. Názorně ukazují, že je satan falešným „bohem,“ protože je uctíván ve falešném náboženství, a že ani jeho následovníci, démoni, nevěří tomu, že je opravdovým „bohem.“ To ukazuje, že neutrální kategorie „božských/bohů,“ kteří nejsou ani praví ani falešní, neexistuje.
4. Vzhledem k tomu, že je jen jeden pravý Bůh, je Ježíš pravým Bohem, anebo je jako satan falešným bohem? Jak může falešný bůh někoho spasit? Jelikož je jen jeden Bůh, proč potom nazval Tomáš Ježíše svým Bohem?
- Jan 20:28: „…Tomáš mu řekl: ‚Můj Pane a můj Bože!‘ “
5. Kdo je Pán Pánů? Jehova nebo Ježíš?
- Mojžíšova 10:17: „Jehova, váš Bůh, je totiž Bůh bohů a Pán pánů, Bůh veliký, silný a bázeň vzbuzující…“
- Zjevení 17:14: „…Beránek… je Pán pánů a Král králů.“
- Zjevení 19:16: „A na svém svrchním oděvu, ano na stehně, má napsané jméno: Král králů a Pán pánů.“
6. Je Ježíš Kristus tvým JEDINÝM Pánem?
- Juda 4: „prokazují se jako falešní vůči našemu jedinému Majiteli a Pánu, Ježíši Kristu.“
7. Kolik existuje pravých Bohů, pravých Pánů a pravých Duchů?
- 1. Korinťanům 12:4-6: „Jsou rozmanité dary, ale je týž duch; a jsou rozmanité služby, a přece je týž Pán; a jsou rozmanitá působení, a přece je to týž Bůh, který provádí všechna působení ve všech.“
- Římanům 8:9: „Vy však nejste v souladu …ale s duchem, jestliže ve vás opravdu přebývá Boží duch. Pokud však někdo nemá Kristova ducha, ten mu nepatří.“
8. Kdo je tím „prvním a posledním“? Existuje kromě něho „nějaký Bůh“?
- Izajáš 44:6-9: “Tak řekl Jehova, Král Izraele a jeho Výplatce, Jehova vojsk: ‚Jsem první a jsem poslední, a mimo mne není žádný Bůh. A kdo je jako já? …Existuje Bůh mimo mne? Ne, není žádná Skála. Žádnou jsem neuznal.“
- Zjevení 1:17: “A když jsem ho viděl, padl jsem jako mrtvý k jeho nohám. A vložil na mne pravici a řekl: ‚Neboj se. Já jsem ten První a ten Poslední a ten živý;‘ “
9. Kdy zemřel Bůh Jehova? Kolik může být prvních a posledních Bohů?
- Zjevení 1:18: „ ‚a zemřel jsem, ale pohleď, žiji po celou věčnost.‘“
- Zjevení 2:8: „…To říká ten ‚První a ten Poslední,‘ který zemřel a [opět] ožil.“
10. Jestliže nikdo neviděl Boha (Jan 1:18), proč řekl Izajáš, že viděl Jehovu (Izajáš 6:1)?
- Jan 1:18: „Žádný člověk nikdy neviděl Boha; jediný zplozený bůh, který je v Otcově náručí, ten jej vysvětlil.“
- μονογενής (monogenēs) = „jediný zplozený, jedinečný, jeden svého zvláštního druhu“”—The New Englishman’s Greek Concordance and Lexicon, str. 579
- Izajáš 6:1: „…jsem však uviděl Jehovu …A řekl jsem: ‚Běda mi! …vždyť mé oči viděly samotného Krále, Jehovu vojsk.‘ “
11. Kdo je podle Jana tím Jehovou, kterého viděl Izajáš? Jaký je odkaz pod čarou u 41. verše ve 12. kapitole Jana?
- Jan 12:36-42: „Ježíš to pronesl… Ale třebaže provedl před nimi tolik znamení, neuvěřili v něj… Důvodem, proč nebyli schopni věřit, je, že Izajáš opět řekl: ‚Oslepil jim oči…‘ Izajáš to řekl, protože viděl jeho slávu* a mluvil o něm. Přesto i mnozí z předáků v něj skutečně uvěřili…“
- Odkaz pod čarou v PNS u 41. verše je Iz.. 6:1
12. Víš, proč je Ježíš obrazem neviditelného Jehovy?
- Kolosanům 1:15: „On je obrazem neviditelného Boha…“
- Jan 14:9: „…Kdo viděl mne, viděl [také] Otce. Jak to, že říkáš: ‚Ukaž nám Otce‘?“
13. Kolosanům 1:15 nazývá Ježíše „prvorozeným“ stvoření. Je stvoření rodičem Ježíše? 18. verš říká, že Ježíš je „prvorozeným“ z mrtvých. Byl Ježíš tím prvním, který vstal z mrtvých? Jaký význam slova „prvorozený“ se hodí nejlépe do kontextu: „první narozený“ nebo „mající hlavní pozici nad“ stvořením a smrtí?
- πρωτότοκος (prōtotokos) = „prvorozený“ …je použito na Krista …vyjadřuje jeho přednost, hlavní pozici, nad stvořením, ne ve smyslu, že je ‚prvním‘ narozeným.“—Vine’s Complete Expository Dictionary of Old and New Testament Words, str. 240
- Kolosanům 1:15-18: „On je obrazem neviditelného Boha, prvorozeným všeho stvoření, protože jeho prostřednictvím byly stvořeny všechny [jiné] věci v nebesích a na zemi…Je také přede všemi [jinými] věcmi…je hlavou… Je počátkem, prvorozeným z mrtvých, aby se stal tím, kdo je ve všem první.”
- POZNÁMKA: PNS umisťuje slovo „jiný“ v závorce, protože se v řeckém textu nevyskytuje.
- Ve Zjevení 3:14 je Ježíš nazván „počátkem,“ protože je „Počátek,“ stejně jako Jehova je „počátek.“ (Zjev. 21:6, 22:13).
14. Existoval Ježíš vždycky, anebo stvořil sám sebe?
- Jan 1:3: „Všechno začalo existovat skrze něho a bez něho nezačala existovat ani jediná věc.“
15. Jestliže „s“ Jehovou nebyl nikdo, když stvořil svět, jak může být Ježíš Bohem odděleným od Jehovy?
- Izajáš 44:24: „… ‚Já, Jehova, činím všechno, sám roztahuji nebesa, rozprostírám zemi. Kdo byl se mnou?‘ “
16. Jak může být Ježíš, ve své božské přirozenosti, stvořen, když nemá „ani počátek dnů ani konec života“?
- Hebrejcům 7:3: „…nemá ani počátek dnů ani konec života, ale byl učiněn podobným Božímu Synovi…”
17. Jak může být Ježíš „Otec věčnosti,“ když je stvořen? Jak může Ježíš dát věčný život, když nevlastní věčnost?
- Izajáš 9:6: „…A jeho jméno … Silný Bůh, Věčný otec…” (OJB překládá „Věčný otec“ jako „Držitel věčnosti“)
- Jan 10:28: „ …dávám jim věčný život …“
18. Vzhledem k tomu, že po Jehovovi nebyl vytvořen žádný Bůh, jak může být Ježíš stvořeným Bohem?
- Izajáš 43:10: „ ‚…jsem Týž. Přede mnou nebyl vytvořen Bůh a po mně nadále nebyl žádný.‘ “
19. Proč je Ježíš nazýván „Syn člověka”? Je snad Bůh člověkem?
- Jan 6:62: „Co tedy, kdybyste spatřili Syna člověka, jak vystupuje tam, kde byl předtím.“
- Ozeáš 11:9: „…jsem Bůh a ne člověk, Svatý ve svém středu…“
20. Jestliže znamená výraz „Syn člověka,“ že je Ježíš 100% člověkem, co tedy znamená výraz „Syn Boží“?
- Jan 19:7: „Židé mu odpověděli: ‚Máme zákon a podle toho zákona má zemřít, protože ze sebe dělal Božího syna.‘ “
- POZNÁMKA: Zákon o rouhání (3. Mojžíšova 24:16) nařizoval smrt pro každého, kdo by zneužil Jehovovo jméno a tvrdil, že je mu rovný.
- Jan 5:18: „Proto se ho Židé skutečně tím víc snažili zabít, protože …nazýval Boha svým vlastním Otcem a tak se činil rovným Bohu.“
21. U Joba 38:7 jsou andělé nazváni „syny“ Božími. A přece Bible říká, že Bůh nikdy neřekl žádnému ze svých andělů: „Ty jsi můj Syn.“ Neukazuje to snad, že je Ježíš nazván „Božím Synem“ odlišným způsobem než andělé? Mohl by být Ježíš Božím Synem přirozeně (jsouc plně Bůh), zatímco andělé pouze díky stvoření?
- Hebrejcům 1:5: „Kterému z andělů například kdy řekl: ‚Ty jsi můj syn; já, já jsem se dnes stal tvým otcem‘?“
- Marek 14:61-64: „…Velekněz se ho znovu vyptával a řekl mu: ‚Jsi Kristus, Syn Požehnaného?‘ Ježíš potom řekl: ‚Jsem…‘ A tak velekněz roztrhl své spodní oděvy a řekl: ‚Jaké svědky ještě potřebujeme? Slyšeli jste rouhání…‘ … Všichni ho odsoudili… smrti.“
22. Jak může být Kristovo rozhodnutí ve Filipanům 2:5-7 netěžit z „rovnosti“ s Bohem příkladem pokory, pokud by Ježíš již nebyl oprávněn prohlašovat, že je mu roven?
- Filipanům 2:5-7: „Nechť je tedy ve vás totéž smýšlení, jaké bylo v Kristu Ježíši: Ačkoli existoval [huparcho] Božím způsobem [morphe], netěžil z toho, že je roven Bohu, ale zmařil sám sebe, když přijal způsob [morphe] služebníka a stal se podobným lidem.“—Nová Bible kralická
- „Existoval“ ὑπάρχω (hyparchō) = přítomný čas, pokračující existence
- „způsob“ μορφή (morphē) = “…způsob či podstata, nikoli abstraktní, nýbrž ve skutečnosti existující v jednotlivci, a zachovaná po dobu jeho existence….Tudíž v tomto verši morphe Theou znamená božskou podstatu,která existuje skutečně a neoddělitelně v osobě Krista.“”—Vine’s Complete Expository Dictionary of Old and New Testament Words, 1985, str. 251
- U Jana 14:28 Ježíš řekl: „…jdu k Otci, protože Otec je větší než já.“ Ve srovnání s omezeními Ježíšova lidství a existencí na zemi, byl Otec „větší“ než on.
- V 1. Korinťanům 11:3 a 15:28, se Ježíš podřizuje autoritě Boha Otce. Též vidíme ženy podřízené mužům (1. Korinťanům 11:3), i když jsou si „rovni“ (Galaťanům 3:28). Takže jak může to, že je Ježíš podřízen Otci, z něj činit nižšího Boha? U Lukáše 2:51 se Ježíš podřizoval Marii a Josefovi. Byl snad nižší než oni? Nikoli!
23. Kdo je „Tím,“ který přichází? Jehova nebo Ježíš?
- Zjevení 1:7-8: „Pohleďte! Přichází s oblaky a uvidí ho každé oko, a ti, kteří ho probodli; a všechny kmeny země se kvůli němu budou bít v zármutku. Ano, amen. ‚Já jsem Alfa a Omega,‘ říká Jehova Bůh, ‚Ten, který je a který byl a který přichází, Všemohoucí.‘ “ (Odkaz u Zjevení 22:12-13, 20)
24. Jestliže je Duch svatý síla a ne osoba, jak mu může být „ublíženo,“ nebo jak může být „zarmoucen“?
- Izajáš 63:10: „Ale oni se vzbouřili a ublížili jeho svatému duchu.“
- Efezanům 4:30: „Nezarmucujte také Božího svatého ducha…“
25. Jak může Duch svatý „prosit“ a „sténat“ za nás v modlitbě před Otcem, jestliže není osobou odlišnou od Otce?
- Římanům 8:26: „…ale duch sám za nás prosí s nevyslovenými steny.“
26. Jak může Duch svatý mluvit a dávat příkazy, pokud není osobou?
- Skutky 8:29: „Duch tedy řekl Filipovi: ‚Přistup a připoj se k tomu dvoukolému vozu.‘ “
- Skutky 13:2: „Když veřejně sloužili Jehovovi a postili se, duch svatý řekl: ‚Ze všech mi vyčleňte Barnabáše a Saula pro dílo, ke kterému jsem je povolal.‘ “
- Skutky 16:6: „Prošli nadto Frýgií a galatskou krajinou, protože jim svatý duch zabránil mluvit slovo v [oblasti] Asie.“
27. Jak může mít Duch svatý „jméno“ a Boží autoritu, když je abstraktní silou a ne osobou?
- Matouš 28:19: „…křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha.“
28. Jak může Duch svatý “chtít,” jestliže není osobou?
- 1. Korinťanům 12:11: „Ale všechna tato působení provádí jeden a týž duch a každému zvlášť přiděluje, právě jak chce.“
- POZNÁMKA: Opravdu je řecké slovo πνεῦμα (pneuma) znamenající „Duch“ neutrálního rodu. a přece jsou v řečtině používány neutrální výrazy pro tyto osoby: kojenec (Lukáš 2:16-17), děťátko (Marek 5:39-41), dívenka (Matouš 9:24-25), démoni (Marek 7:26,29,30), a andělé (Hebrejcům 1:14). Máme nazývat tyto osoby neosobním „ono,“ kvůli jejich neutrálnímu rodu?
29. Proč porušil apoštol Jan řeckou gramatiku a použil u Jana 16:13 místo neutrálního zájmena „ono“ ἐκεῖνο (ekeino) zájmeno v mužském rodě „On“ ἐκεῖνος (ekeinos), když se odvolával na neutrální podstatné jméno „duch“?
- Jan 16:13 „Ale až přijde ten [ἐκεῖνος (ekeinos)] duch pravdy, uvede vás do celé pravdy, neboť nebude mluvit ze svého vlastního popudu, ale bude mluvit to, co uslyší, a bude vám oznamovat to, co přichází.“
- POZNÁMKA: Svědkové Jehovovi často argumentují, že Bible přivlastňuje Duchu svatému vlastnosti osoby ve smyslu personifikace neosobní síly, stejně jako je v knize Přísloví personifikována moudrost. Zatímco Přísloví jsou psána poeticky a alegoricky, nic nenaznačuje, že by to bylo použito zde. Vyzvi svědky Jehovovy, aby ti dokázali, že démoni jsou duchovní osoby a ne personifikované osobní síly. Potom jim ukaž, jak všechny jejich argumenty, kterými dokazují, že je démon skutečná duchovní osoba, mohou být použity k dokazování, že je rovněž Duch svatý skutečná duchovní osoba.
30. Jestliže Duch svatý nemůže být osoba, protože jsou věřící „naplněni“ Duchem (Efezanům 5:18), jsou démoni neosobními duchovními bytostmi, protože přebývají v nevěřících? Samozřejmě, že ne!
- Lukáš 8:27, 30: „potkal ho nějaký muž z města, který měl démony. … Ježíš se ho zeptal: ‚Jak se jmenuješ?‘ Řekl: ‚Legie,‘ protože do něho vstoupilo mnoho démonů.“
============
** Pokud není uvedeno jinak, jsou veškeré citace Písma z Překladu nového světa.
V návaznosti doporučujeme článěk: Co je to Trojice? Je trojjedinost biblická?
Co to jsou za nesmysly?U izajáše se nikde neoběvuje žádný jehova.Bůh se jmenuje Jahve ne jehova.Nevím ani co nebo kdo ten jehova má být.
Celý internet je o tom mene- JEHOVA. To meno je na kostoloch, pomníkoch, minciach, v knihách, v básňach, piesňach a podobne. Hlavne v anglicky hovoriacich krajinách. A ako vieš, že sa menuje Jahve? To si prvý, kto to vie presne. Povedal ti to Boh? Ty sa máš.
Prečítal som si to. Ale tieto argumenty môžu osloviť len biblicky nevzdelaných ľudí. Dajú sa Bibliou, históriou, a zdravým úsudkom ľahko vyvrátiť.
A niektoré sú úplne detinské. Napríklad s tým „duchom svätým“. V Biblii nájdete paralelizmus, to jest, že duch svätý je vlastne duch Boha, moc ktorou koná./alebo-prst Boží/ A to nájdete aj v mnohých biblických slovníkoch.
A tak ak „zarmucujeme ducha svätého“, zarmucujeme vlastne svätého Boha, teda jeho ducha. Každý kresťan má svojho ducha, aj Boh ho má. „Eliášov duch“ je jeho duch, vnútorný postoj. Ja mám svojho ducha, a podobne. A to, že máme aj Kristovho ducha, alebo Otcovho ducha, je úplne prirodzené. Pretože ich napodobňujeme a potrebujeme mať ich podporu, silu, múdrosť, atď.
Prvé storočia všetci cirkevní Otcovia vnímali ducha neosobne, a v prípade Ježiša, tiež všetci boli subodinacionisti. A nechápem, prečo potom niektorí učenci z RKC tvrdia, že „trojica/nie slovíčko/ sa v Biblii nenachádza a že to je katolícka tradícia“?
Vaše dospělá logika je jen odvozováním od hříšného člověka zpátky k Bohu. Bůh není podle vašeho obrazu, ale vy podle Jeho. A kvalitativně samozřejmě jinak. Proto je přirovnání lidského ducha s Božím Duchem zcela zcestné. Musíme jít do Bible a vzít vážně, co učí (ve všech relevantních pasážích). Ne všichni ránní otcové byli subordinacionisté. Generalizace církevních otců je jeden ze znaků anachronismu. Každý si může u církevních otců nalézt, co potřebuje, protože tam bylo mnoho perspektiv (asi jako dnes). Pokud ale sledujeme vývoj doktríny o trojjedinosti, pak je na ní zajímavé sledovat, že prvně byla implicitně (zkušenostně) obsažena v mnohých spisech a později, v návaznosti na různé heretiky, se postupně více definovali jednotlivé aspekty (viz koncil v Antiochii, Nikajský a v Chalcedonu). Důležité je, co učí Bible, a pokud se vám jde o konzistenci a doslovnost, Bible učí Trojici a je úplně jedno, jestli to učí i katolická církev, protože to není žádný argument. Důležité je, co učí Bible. A bible podporuje učení o Trojici. https://www.slovo-pravdy.cz/2017/03/20/co-je-to-trojice-je-trojjedinost-biblicka/