AteismusNáboženství a kultyVšechny články

Ateisté a argumentační klamy: Proč se vlastně ateisté odvolávají na argumentační klamy?

blazni

Když křesťané diskutují s ateisty, často se obě skupiny odvolávají na tzv. argumentační klamy. Argumentační klam (též řečnický trik nebo argumentační faul) je v řečnictví takový výrok, jehož smyslem je porazit či přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost zastávaných názorů. Podstatou argumentačního klamu bývá nenápadné porušení pravidel logického odvozování.

Mezi takové typické argumentační klamy patří třeba „argumentum ad populum“. Říká-li někdo, že tvrzení A je pravdivé proto, že se na tom shoduje většina odborníků, jedná se o argumentační klam „argumentum ad populum“. Kolikrát jste již slyšeli následující výrok? „Evoluce je pravdivá! Většina odborníků souhlasí!“ Většina „odborníků“ také, v jistou historickou dobu, souhlasila, že Země je plochá, nicméně konsenzus nemá moc redefinovat realitu!

Je pravda, že mnoho ateistů nepoužívá až tak laciné argumenty – jde pouze o ilustrativní příklad, kterým uvedeme hlavní otázku tohoto kratičkého článku: Proč se vlastně ateisté odvolávají na argumentační klamy?

Proč se vlastně ateisté odvolávají na argumentační klamy?

Někoho může takový dotaz překvapit. Není divu! Lidé totiž nepřemýšlejí nad tím, co vyznávají o realitě! Ateisté sice apelují vůči argumentačním klamům, ale ve vzduchu visí důležitá a tíživá otázka: Mohou to činit konzistentně v rámci svého světonázoru?

A uveďme si krátkou ilustraci, abychom snadněji pochopili inkonzistenci ateistů. Aby mohl soudce něco prohlásit za nezákonné, musí existovat zákon, jemuž se lidé zodpovídají. A stejně tak to máme i s logickým odvozováním: Abychom mohli cokoliv prohlásit za špatné logické odvozování (argumentační klam), musí existovat objektivní univerzální standard, kterému se všichni (vědomě či podvědomě) zodpovídáme.

Když se ateisté odvolávají na argumentační klamy: Chtějí tím snad souhlasit, že doopravdy existuje objektivní objektivní standard racionality, jenž určuje, co je racionální a co ne; co je správné logické odvozování a co ne, a jemuž se všichni zodpovídáme?

Chtějí tím snad říct, že lidské myšlenky nejsou pravdivé sami o sobě (nemají autonomní platnost), ale odvozují svou legitimitu a pravdivost od nějakého objektivního standardu racionality? Takový standard, který nejenže říká, co je to pravda, a jaké je správné logické odvozování, ale dokonce má i etickou složku, neboť vyžaduje, abychom vůči němu jednali konzistentně!

Předchozí odstavec sám o sobě vyžaduje existenci univerzální a absolutní pravdy. Ateisté tedy, když říkají, že se dopouštíme logických klamů, tak se odvolávají na existenci objektivního racionálního standardu, a přitom navíc předpokládají existenci univerzální a absolutní pravdy!

Jako jde novorozeně automaticky za matkou pro mléko, tak i člověk přirozeně ví, že existuje pravda, a že bychom měli dodržovat určitá pravidla logického odvozování, jež jsou konzistentní i se zákony logiky (Zákon identity, zákon sporu a zákon o vyloučení třetího). Toto se na vysokých školách neučí, ale předpokládá se to stejně tak, jako že všichni lidé umí dýchat!

Přesto je fundamentálnější předpokládat, že se student umí přihlásit, identifikovat a odlišit svou existenci od zbytku třídy! A když pak přijde ke zkoušce, předpokládá se dále, že má daná matematická rovnice pravdivé řešení, na kterém se shodnou všichni, kdo dodržují určitá univerzální logická pravidla. Obvykle si lidé myslí, že to, co se odehrává na tabuli, má nějakou vazbu s realitou – nejde o neexistující, relativní a subjektivní iluzi; předpokládáme, že matematické úkony doopravdy popisují realitu.

To pak znamená jediné: Realita je racionální (poznatelná naším rozumem). A lidská mysl apeluje na objektivní standard racionality, k němuž spontánně přistupuje a odvozuje z něj zcela přirozeně. Jde o fundamentální předpoklad (presupozici), kterou všichni máme, ale ne všichni jí dovedeme vysvětlit konzistentně v rámci svého světonázoru. Je patrné, že onen objektivní standard racionality není materiální, a proto není součástí tohoto materiálního světa. A přesto je náš svět řízen tímto univerzálním objektivním standardem racionality, a i naše mysl se o něj opírá, když přemýšlíme, diskutujeme atd.

Takže: Chtějí tím ateisté říct, když se odvolávají na argumentační klamy, že existuje univerzální, objektivní, absolutní a nemateriální Standard pro racionalitu, který určuje, co je pravdivé a současně po nás vyžaduje, abychom vůči němu jednali konzistentně? Chtějí snad ateisté říct, když se odvolávají na argumentační klamy, že existuje biblický Bůh, který má přesně tyto atributy?

Nebo chtějí tvrdit, že jde pouze o lidský konsenzus, a tedy „argumentum ad populum“?

Jak to tedy je, ateisté, uznáte existenci Boha nebo to, že se dopouštíte argumentačního klamu?

Analogie na závěr

Ještě jednou trochu analogie: Zákonné je něco, co je konzistentní se zákonem. Nezákonné je pak to, co je v rozporu se zákonem. A stejně tak: Logické je něco, co je konzistentní se zákony logiky či, jak už jsme si lehce nastínili, univerzálním racionálním řídícím principem – Boží myslí! Nejde jen o nějaký zákon, který existuje soběstačně. Museli bychom se ptát: Kdo jej ustanovil a jaká existuje vazba mezi lidskou myslí a tímto zákonem či principem? A kde pak vzniká naše zodpovědnost jednat konzistentně s tímto zákonem? Nezapomínejme, že je tu i etická složka! Je tu onen Standard racionality, a pak i požadavek, abychom jednali v souladu s tímto Standardem. Existovat musí nutně Bůh (Boží mysl), který je tím objektivním racionálním a současně i etickým Standardem, jenž po náš požaduje, abychom se mu zodpovídali (jak morálně, tak intelektuálně). Když to neděláme po intelektuální stránce, můžeme říct, že se dopouštíme logických klamů (a často jde i o morální selhání – hřích). A právě biblický Bůh je tím Standardem. Pouze On je Svatý (Lukáš 1:49), Dobrý (Matouš 19:27), Vševědoucí (1 Janův 3:20), absolutní Pravdou (Jan 14:6) a vyžaduje po nás, abychom byli jako On (Matouš 5:48). A protože jsme stvořeni k Božímu obrazu, ačkoliv jsme od přirozenosti hříšní a v nepřátelství vůči Bohu, stále naše bytí není autonomní, ale je kompletně závislé na Bohu (včetně intelektuálních schopností). Bez Boha jako referenčního Bodu pro naší existenci, jako jediného Standardu pro veškeré bytí, nelze nic dokázat a ani se pak odvolávat na tzv. argumentační klamy. Ty se bez existence všemocného Boha stávají právě pouhým argumentačním klamem, neboť jsou jen lidským konsenzem, a tedy argumentem ad populum.

Bible však učí, že všichni lidé vědí, že existuje Bůh. Přesto to potlačují. A toto je právě další oblast, kde se to projevuje.

Přečtěte pozorně následující verše: „Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří v nepravosti potlačují pravdu, protože to, co lze o Bohu poznat, je jim zřejmé; Bůh jim to zjevil. Jeho věčnou moc a božství, ačkoli jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa jasně vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže jsou bez výmluvy. Ačkoli poznali Boha, neoslavili ho jako Boha ani mu neprojevili vděčnost, nýbrž upadli ve svých myšlenkách do marnosti a jejich nerozumné srdce se ocitlo ve tmě. Tvrdí, že jsou moudří, ale stali se blázny.“ (Římanům 1:18-22).

Související články

Komentáře

  1. Argumentační faul č.1) protože:
    Neexistuje objektivní racionální řídící princip univerza a ateisté netvrdí, že ano.
    Argumentační faul č.2) protože:
    Není-li objektivní standard racionality, jenž určuje, co je racionální a co ne; co je správné logické odvozování a co ne, pak se mu nikdo nezodpovídá.
    Argumentační faul č.3) protože:
    Ateisté říkají,že neexistuje biblický Bůh.
    Argumentační faul č.4) protože:
    Analogie na závěr je z výše uvedeného logická hovadina.

    Jaroslav Štejfa

    1. Nepochopil jste pointu článku a dopustil jste se stejné chyby jako ateisté, o kterých v článku píši. Je naprosto nesmyslné odvolávat se na nějaké argumentační fauly, pokud nevěříte, že existuje objektivní, absolutní standard racionality; stejně jako je nesmyslné, odvolávat se na bezzákonnost, když neexistují zákony. Musíte ustanovit existenci objektivního, univerzálního standardu pro racionalitu, abyste mohli něco nazvat argumentačním faulem. Jestli jsou argumentační fauly pouze konvencí, pak se odvoláváte pouze na konsenzus určité skupiny populace (argument ad populum). A jestli oni arbitrárně zvolili, co je správné logické odvozování a co ne, nemůže to mít žádnou váhu, pokud to nemá žádnou vazbu s realitou – pokud v realitě neexistuje onen standard racionality, z něhož naše mysl vystupuje. Což přirozeně ukazuje na Boha…

      1. Samozřejmně nemusí nic.To čím se řídíte vy tak nemusí ani nemůže se řídit on a taky nebude tak proč to od něj čekáte?Pro vás je středobodem všeho váš bůh ale pro něj ne tak.Pro vás jak to vnímáte vše smněřujete na boha a přece nemůžete čekat že to bude dělat každý tak.a taky proč?Že jste si vybrali klanět se bohu je vaše soukromá záležitost a jen vaše rozhodnutí,tak proč čekáte něco takového od jiných lidí?Hele každý to máme nějak jinak nastavené tak co?Jeden pastor říkal že každý člověk potřebuje duchovno.No ale já se vůči tomu musím ohradit já nikdy po tomhle neprahl,NIKDY!!!!!Ať takoví lidi nemluví za všechny vždyť ten člověk je ůplně blbý když tohle řekne.Kdybych mněl strach že mně bůh pošle do pekla tak jsem psychicky vyřízený ale s tím slibem je to asi tak jak když Ježíš říkal před dvěma tisíci lety že je království boží už blízko.Řekl bych že bůh je otcem lži ne satan.A taky bych řekl že to ten bůh pěkně podělal.

  2. No dobrá, přidám další argumentační faul, protože:
    Ateisté netvrdí, že tvrzení A je pravdivé proto, že se na tom shoduje většina odborníků.
    Nicméně mohu přidat argumenty k předchozím faulům:
    Ad 1) Realita tohoto světa není racionální (rozumná, vycházející z úvahy, rozumem odůvodněná). Svět je iracionální. Pouze jeho modelování spočívající v jeho popisu se může racionalitě nějak přibližovat (což vidím u vědy), nebo můžete jeho iracionalitu modelovat iracionálně (což vidím u náboženství, okultismu či esoterice a podobných učení)
    Ad 2) Lidé se ve svých činech zodpovídají různě a k různým kriteriím. Ateisté jsou velmi heterogenní část lidstva a není možné stanovit arbitra, kterému by se všichni zodpovídali. I vy sám, jako věřící si musíte přiznat, že na světě je nejméně 20 000 náboženství vyznávající nejméně tolik bohů a i onen Bůh abrahámovský je natolik mlhavý, že jeho náboženství se mezi sebou řežou jako koně, čí Bůh je ten pravý. Kde je to kriterium (objektivní racionální princip)? Já osobně mám názor, že pravdivost nějakého tvrzení je nutno podrobit jedině zkoumání, zda je možné jej verifikovat či falsifikovat porovnáním s okolním světem, pokud ano, pak není-li falsifikováno, je nutno ho považovat za pravdivé. Dokud ten objektivní standart nevytáhnete na světlo a nepodrobíte falsifikaci, je odvolávání se na něj blábol.
    Ad 3)
    Prakticky dtto ad 2. Dokud nevytáhnete svého Boha . . . . Jakmile však prohlásíte, že je nepochopitelný a nepoznatelný, budete muset počítat s posměchem. Protože pak je stejně platné, že celý svět je řízený třeba malým dráčkem jménem Mercedes Ford Suzuki. Což také nelze vaši metodikou vyvrátit, můžete pouze říci, že vám věří více lidí než Suzukimu; a to jak víme, je „argumentum ad populum“.
    Ad 3)
    Jestliže jste z tvrzení svých textů (která považují za neprokázaná a zmatená _ viz předchozí) vyvodil sebelogičtější závěr, není pravdivý, je to nesmysl. Nemůžete bez posměchu okolí tvrdit, že Bůh vytvořil jakýsi objektivní racionální princip a pomocí tohoto principu odvodit boží existenci.
    Jaroslav Štejfa

  3. Vážený příteli,

    1. Atheisté se neodvolávají na žádný standard ve smyslu právního kodexu (jak, zdá se, naznačujete), nýbrž na soubor ZÁKONITOSTÍ, podle kterých funguje rozum. (Podstatný rozdíl spočívá v tom, že první by byl soubor závěrů, kdežto druhé je soubor metod, jak k závěrům dospět.)
    2. Nedá se říci, že by logice byla imanentní nějaká etická složka – stejně dobře můžeme říci, že se atheisté odvolávají na logiku z čistě praktického důvodu, totiž proto, aby bylo možné v diskusi dospět buď k potvrditelnému, nebo vyvratitelnému závěru. Závěr, o jehož pravdivosti nemůžeme nic říci, by nám totiž k ničemu nebyl.
    3. Uplatňování logiky nevede k pravdě NEZBYTNĚ a VŽDY, protože ve hře je mnoho dalších činitelů, především prostý omyl usuzujícího nebo nějaký neznámý předpoklad. To znamená, že když atheista požaduje myslet pokud možno logicky, nepředpokládá u toho (pokud je trochu rozumný), že výsledek zaručeně vždycky bude Pravda.
    4. „Obvykle si lidé myslí“ je podle Vaší vlastní definice argument ad hominem, resp. ad authoritas. Sám tedy víte, že shoda (způsobilé) většiny může naznačovat pravdu, ale není její zárukou.
    5. Nic nebrání tomu, aby racionalista zastával názor, že VŠECHNY jevy světa – případně svět sám jako jev – nejsou poznatelné rozumem (může se totiž domnívat, že poznatelné jsou jen některé jevy), případně že celý svět nedovedeme poznat nyní, v současném stádiu vědeckého poznání nebo rozumového vývoje.
    Tím chci říci, že ten, kdo se odvolává na logiku, nutně nemusí tvrdit, že CELÝ svět má rozumově poznatelné uspořádání (logika sice platí všude tam, kde ji lze uplatnit, ale například v percepci uměleckého díla ji uplatnit nelze, dokud neformulujeme nějaké premisy a závěr).
    Kromě toho myšlenka, že svět lze poznat rozumem, je něco jiného než myšlenka, že svět je racionálně uspořádaný. (Vezměme jako příklad evolučního biologa, který bude tvrdit, že svět není rozmyslně rozvržen a že v něm nelze najít smysl vlastní jemu samému, nicméně se lze v tomto chaosu jakž takž rozumově orientovat a nějaký řád do něho vnést sekundárně – diskursivní interpretací -, aby nám to orientaci usnadnilo. Třeba Nietszche zastával podobný názor na historii: je to podle něho neuspořádaná změť, ale lidský génius ji tříbí a třídí tím, že jí udílí smysl nějakým uchopením, teorií.)
    6. Předpokládám, že tato Vaše věta je nechtěně nekompletní: „A lidská mysl apeluje na objektivní standard racionality, k němuž spontánně přistupuje a odvozuje z něj stejně přirozeně, jako ono dítě, které přichází za matkou pro mléko. “ Odvozuje z něj co? Nebo – dohaduji se z kontextu – tam chybí zájmeno „ho“ zastupující „racionální standard“? Pokud ano, a) nemyslím, že by všichni přirozeně předpokládali existenci absolutní Pravdy – na základě výše uvedených argumentů. b) I kdyby ji předpokládali, nevypovídalo by takové přirozené nastavení nic o tom, zda tomu tak je; například dítě se také přirozeně domnívá, že když si zakryje oči, stane se neviditelným.
    7. I kdyby nějaký pseudoatheista předpokládal existenci toho, co jste jmenoval na závěr, a jako substrát toho všeho nějakou božskou entitu, jak by bylo možné z toho vyvodit, že by šlo zrovna o boha biblického?
    8. Ztotožnění „univerzálního racionálního (řídícího) principu“ zrovna s boží myslí je dosti libovolné – to všechno (universálnost, racionalita a direktivnost) jsou atributy, jež můžeme, ale nemusíme připsat zrovna boží mysli, a navíc je můžeme připsat mysli kteréhokoli (třeba hinduistického) boha; koncept racionality, jíž podléhá myšlení, a universální platnosti (tedy platnosti za všech okolností a ve všech případech) je funkční i bez ideje boha.
    Co se týče pojmu „řídící“, myslím, že by ho bylo třeba přesně vymezit. Nevím o žádném zastánci logiky, který by logiku pokládal za řídící v tom smyslu, že je podle ní ve světě všechno uspořádáno (to by byla náboženská direktivnost, ne atheistická). Pokud ale myslíte slovem „řídící“ to, že jejím zákonům podléhá veškeré myšlení, je už direktivnost vyjádřena ve slově „univerzalita“.
    S tím bezprostředně souvisí, že i slovo „realita“, zdá se mi, chápete jakoby dvojznačně: atheista nepředpokládá, že zákony logiky jsou vtělené v okolní svět, ale samozřejmě předpokládá, že jsou vlastní každému rozumu; že tedy nemusí platit pro Ding an sich, jakkoli platí pro „věc pro nás“.
    9. Dovoluji si ohradit se proti paralele zákona lidského a přírodního, mezi kterými tu nerozlišujete; u lidského zákona je skutečně namístě se ptát, kdo ho ustanovil, ale ptáme-li se tak u zákona přírodního, jen promítáme do přírody antropomorfní model. „Code civil“ má jistě autora, kdežto gravitace ho nemá. (Nebo na základě čeho si myslíte, že se i u přírodního zákona MUSÍME ptát, „kdo ho ustanovil“?)
    10. Váš názor, že „bez boha nelze nic dokázat“, je nefalzifikovatelný – nevyvratitelný a nedokazatelný zároveň -, takže se nemůže stát předmětem polemiky. Já osobně s ním třeba nesouhlasím, ale můj názor není o nic více ani méně falzifikovatelný než ten Váš.

    Jinak děkuji za zajímavý článek. 🙂 Pokud se Vám bude chtít odpovědět mi a případně něco namítnout, budu rád.

  4. Při pročítání komentářů jsem pojal takový pocit, jakoby se tu někdo snažil ateisticky zvyklat velmi dobrého Křesťana ač tyto snahy již moc dobře nechápu, poněvadž bylo-li by spravedlivých ateistů, tak ateismum neexistuje..
    Nechápu horlivé snahy obhájců neznabožství snažiti se vrtat v něčem o čemž povědomí ve své neznalosti či zaslepenosti žadného nemají.
    Já se již nehodlám přít v argumentační při a mohoucných zdánlivě učených tezích ať vypadají jakkoliv inteligentně, neboť sám jsem takový byl, dokud jsem si ve spravedlnosti neřekl ,,inu podívám se co na tom je, popřu, vyvrátím či potvrdím“ a tak jsem se již Díky Bohu! nevrátil. Jako mnozí podobně.
    A tak žádám, odpůrce Boha, věčně v troufalosti zápolící zvyklat víru nejednoho křesťana a prosaditi si svůj lidský rozum, tlučte zrovna tak, neboť pátrali by jste-li spravedlivě po Pravdě jsou z Vás věřící.
    Za jediný večer si již dnes vše můžete zjistit prve než se rozhodnete zbrojit.
    Zjistit to, že z ex-nihilo tedy defacto vakua, žadná hmota či látka ničím jiným (poněvadž tam nic není) nijakým jiným způsobem sama vzniknout (si třesknout) nemůže, avšak Vy v čele s Vaším bůžkem Dawkinsem tomu věříte. Zjistit opravdu věrohodná fakta, vědci tak bláhově a nadutě spochybňovaná, o potopě světa……o Noemově arše v Tureckých horách jenž doopravdy není přírodní útvar.. Zjistit věrohodná fakta o až nadpřirozené vyjímečnosti a pravdivosti Bible jež by nedokázali sepsat ani dnes zástupy odborníků na všechna témata spolu s počítači. Zjistit pravdu o působení Ježíše Krista zde na zemi mezi mnoha schválně vyšlími fabulacemi na zdiskreditování Písma. Pravdu o zmrtvýchvstání i o tom proč tak horlivě a nezadržitelně křesťanství rostlo a apoštolové se pro tu Pravdu nechávali čtvrtit, přibíjet na kříž, napichovat na kůl nebo ožírat lvi v aréně a přec to nepomohlo k tomu aby se Slovo Boží umlčelo i proč celá šarlatová církev tak umně zbrojila proti každému kdo se té jediné Pravdy a Cesty chtěl držet končíc na hranici či v kotli až po snahu pošlapat Slovo Boží nejrůznějšímy pozměněnýmy překlady.
    O to Vás žádám, buďte spravedlivý a zbrojiti proti Pravdě mýti již nebudete důvod, tak jako já i mnozí jiní neboť Bohu buď sláva…
    Vše v dobrém myslím a žádám buďte dobré mysli..

    1. Já vás pane vůbec neznám, pouze mohu posoudit váš příspěvek. Pokud pominu otřesnou češtinu,tak stejně se asi neshodneme, protože například já, jako ateista, absolutně vyloučit existenci bohů v reálném konkrétním světě sice nemohu, nicméně pro nedostatek důkazů o jejich existenci o nich mohu pochybovat úspěšně. Mohu například dávat na jednu stranu argumenty proti, na druhou argumenty pro. Z vašeho textu však plyne, že toho schopen vy nejste – není pro vás přijatelné o nich (nebo alespoň o jenom) pochybovat. Tím je váš úsudek jednou provždy zatemněn. A veškeré další úvahy jsou tímto poškozeny. Dokonce nedovedete svého Boha uspokojivě ani definovat, natož spravedlnost, pravdu, smysl života atd. Bohužel, to si myslím. Na tento web to nepíši až tak proti vám, spíše jako opositum vašich tvrzení pro případné čtenáře, kteří pochybnosti mají. Cogito, ergo sum.
      Jaroslav Štejfa

    2. Vy a právě vy nehledáte žádnou pravdu,vy už jste si vybral pánbíčkaření místo pravdy.Víte proč křesťané umírali za nadvlády říma?Ne?Já vám to řeknu pro slepý a kloupý fanatizmus.Fanatizmus bez rozumu.kristus ještě za svého života sliboval brzký příchod božího království a ptám se kde je to království?Obdivuji opravdu obdivuju vaši vytrvalost při čekání na druhý kristův příchod a slepá víra a vytrvalost to je to jediné co máte.nikdy bych nevymněnil svůj rozum za slepý fanatizmus ani náhodou.jediné hodnoty a to s č,ím máme žít v harmoniji je příroda a její bohatství.každé náboženství hlásá my máme pravého boha a proč by mněl být ten pravý ten váš?Kdo říká že věří jen na co si může sáhnout je mimo a vy jste také mimo,oni jsou jeden pangejt no a vy ten druhý a to je odemne asi vše víc netřeba říct.

  5. Já nechci na to reagovat,zkusil sem to z křesťanskou vírou ale neí to co jsem očejával ,jde z toho na mně strach a divné pocity.nejsem na tohle vůbec stavěný.Má přirozenost mi říká že to vůbec nepotřebuji a že to není důležité a na tom setrvávám.vždyť bůh jenom slibuje a nic ještě neudělal.kdysi sem myslel že nám zjedaaná spravedlnost ale on jen slibuje a to at si nechá na to mu můžou skočit jen zoufalí křesťané.Tohle opravdu nechci.Na to seru.

  6. Je mi stydno a hanba za křesťany že si dovolí strkat nos do cizích věcí.nechápu proč Řekové a Italové zavrhli svoje ůžasné bohy za ten křesťanský svinec.je to důkaz toho že lidská rasa degeneruje a dobré věci nahrazují tím křesťanským hnojem co stojí za hovno z Kyklopa.Zeus to byl pane bůh.To křesťanství se rozlezlo po světě jako mor.mněli všechny hlasatele té pseudopravdy vymítit a byl by pokoj od nich.Itálie která mněla celý panteon je dnes nejvíce křesťanskou zemí kde se církev vmněšuje i do soukromých věcí každého člověka.je tam zakázaná antikoncepce takže se musí pašovat z venčí.kde berou nábožní tu drzost zasahovat do soukromí lidí a co je jim do toho!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button