Jak bojovat proti smilstvu a pornografii? Pastor Tim Conway hovoří o asi nejčastějším, a o to více závažném, hříchu moderní doby – závislosti na pornografii a dalších sexuálních hříších. Je to něco s čím je potřeba válčit; nejenže to ničí lidskou duši, ale jde především o vztah člověka s Bohem.
Nezapomínejme, co je psáno: „Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví Boží království? Nemylte se! Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci ani lidé praktikující homosexualitu, zloději ani chamtivci, opilci, utrhači ani lupiči nebudou dědici Božího království.“ (1 Korintským 6:9-10).
A proto, drahý křesťane, si vezmi k srdci i tato varovná slova Pavlova: „Utíkej před mladickými žádostmi, usiluj o spravedlnost, víru, lásku, pokoj s těmi, kdo vzývají Pána z čistého srdce.“ (2 Timoteovi 2:22).
Poznámka: Titulky jsou ve slovenštině.
NÁDHERA !!!!!!
Jedno z najlepších vyučovaní,aké som kedy počul.
Žiaľ,že ich je tak žalostne málo.
ALE SLÁVA BOHU AJ ZA TO MÁLO.
A ešte ďakujem aj tomu,kto to preložil .
Nech ho Pán Ježiš bohato požehná v jeho práci,aj v celom jeho živote…
Proč stvořitel vybavil člověka, tvoříc ho k obrazu svému, sexuálním chtíčem, nevěděl k čemu to povede, nebo si to přál, nebo tomu nemohl zabránit?
Jaroslav Štejfa
Dobrá otázka (Jaroslav Štejfa),
odpovědí je, že Bůh stvořil člověka ke svému obrazu a když ho stvořil, tak o svém stvoření řekl, že to bylo velmi dobré (Gn 1,31). Co se týká sexuality, tak byla dána člověku jako požehnání (Gn 1,28).
Člověk však porušil Boží pravidla, a tak upadl do hříchu (Gn 3,6) a s ním společně celé stvoření. A tak se změnilo to, co mělo být požehnáním na prokletí.
Bůh nedal člověku sexuální chtíč. Člověk Bohem daný dar, znetvořil a tak se z něho stalo to, co vy popisujete jako sexuální chtíč. Vina tedy je pouze a jedině na nás.
Toto není všezahrnující odpověď, ale věřím, že může být začátkem rozhovoru.
Roman Klusák
Jak se může stát tak disponované entitě jako je Bůh, že o svém díle, které se mu údajně .povedlo, musí konstatovat, že v něčem notoricky selhává? Jak se může po deklarovaném neúspěchu svého díla zříci své odpovědnosti? Když si třeba pořídíte štěně a jeho výchovu zanedbáte, nemůžete svalovat vinu za jeho chování na štěně samotné. Vždyť Adam a Eva neměli k poznání, co je nebo není správné, pouze svůj rozum a pokyny od Stvořitele. Kdo v této trojici něco zanedbal, došlo-li k hříchu? Jak měli tito první lidé odlišit sexuální touhu od sexuálního chtíče, když okamžitě po poznání (jak říkáte) darovaného požehnání následoval trest věčného hříchu? Představte si, že máte malé dítě, které ve vás vidí všemohoucí bytost, vy mu dáte na stůl sklenici jedu, vypadající jako lahodný nápoj a sdělíte mu, že ho velmi potrestáte, pokud se napije. Jistě se shodneme, že se napije, je zvědavé a je to lákavé – ostatně zvědavost je základní kámen schopnosti přežít na tomto světě. A vy si umyjete ruce s prohlášením nad jeho mrtvolkou – vidíš, tady to máš, říkal jsem ti to. A to netvrdím, že jste vševědoucí, protože pokud byste byl, tak byste nebyl otřesně nezodpovědný – byl byste vrah.
Jaroslav Štejfa
V prvé řadě je třeba porozumět, že stvoření není nějaký nevydařený experiment, ale promyšlený plán všemohoucího a vševědoucího Boha. Cílem bytí je sláva Boží, a proto vše, co je, je ku slávě Boží. Nic neexistuje náhodou. „neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebesích i na zemi, věci viditelné i neviditelné, ať trůny nebo panstva, vlády nebo autority; všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.“ (Kolosským 1:16). „Hospodin všechno udělal pro svůj účel, i ničemu pro zlý den. “ (Přísloví 16:4).
Bůh je svrchovaný a má kontrolu nad vším. Nic ve světě se neděje náhodou, ale vše má svůj účel – i ta nejhorší věc. Krátkou logickou úvahou dojdeme k závěru, že i pád člověka je součástí Božího plánu. Neboť vševědoucí Bůh předurčil pád člověka jeho stvořením, pokud věděl, že padne – to je logický důsledek. Protože Adam a Eva jedli ovoce ze stromu poznání dobra a zla, žijeme ve světě, kde můžeme poznávat zlo, a kde milost Boží září a ukazuje slávu Boží takovým způsobem, který oslavuje Boha. Není to tak, že by Bůh byl autorem zla, Bůh pracuje v historii vykoupení s hříšným člověkem, který činí zlo. Bůh neselhal v tom, co chtěl udělat. Cílem bytí je sláva Boží. „Tak jako déšť či sníh padá z nebe a nevrací se tam zpět, nýbrž zavlažuje zemi a činí ji plodnou a úrodnou — dává zrno tomu, kdo rozsévá, a chléb tomu, kdo jí — 11tak bude mé slovo, které vyjde z mých úst: Nenavrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž vykoná to, co si přeji, a zdárně dokáže to, k čemu ho pošlu. “ (Izaiáš 55:10-11).
Bůh nestvořil člověka proto, aby žil autonomně na Bohu. Bůh se také nesnažil stvořit člověka, který by nikdy nezhřešil. Spíše: stvořil člověka, který měl možnost poslechnout či neposlechnout Boha, aby pak mohl Bůh demonstrovat světu své atributy v historii vykoupení lidstva. My jsme stvořeni proto, abychom poznávali Boha, a abychom jej uctívali – protože On má být naší největší radostí. Nejde o despotické uctívání, ale protože je Bůh láska, chce nám dát to nejlepší – sebe. „Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“(Jan 3:16). „A toto je život věčný: Aby poznávali tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. “(Jan 17:3). Bůh je nejvíce oslaven, když my v něm nacházíme naplnění a radost. Bůh ovšem chce, abychom jej uctívali v plnosti poznaní Jeho atributů a zde vidíme i smysl zla ve světě, protože milost Boží září o to více, když vidíme důsledky hříchu. Spravedlnost Boží, Svatost Boží, Milost Boží, Láska Boží, Hněv Boží jsou rovněž zjeveny v tomto světě a nejlépe zobrazeny na kříži Ježíše Krista.
Bůh nestvořil svět pro náš blahobyt a nebe se netočí kolem člověka. Nejvyšší cílem bytí je sláva Boží, kde se Bůh oslavuje v historii vykoupení. A my jsme byli stvořeni proto, abychom jej poznávali a mohli v něm nalézt veškerou radost, naplnění, vykoupení. Bůh je nejvíce oslaven, když my jsme v něm nacházíme největší spokojenost.
Pro správně pochopení Boha je třeba opatrně studovat Bibli. Bible je Boží Slovo a má v sobě hodně duchovních pravd, které tělesný člověk nepochopí. K tomu se musí nejprve znovunarodit z Ducha svatého. Každý člověk zhřešil a postrádá slávu Boží, ale je zdarma ospravedlněn vírou v Ježíše Krista. Stačí uvěřit v Pána Ježíše Krista a odevzdat se mu v plné důvěře v jeho dokonané dílo na kříži. On přišel na svět, aby naplnil Boží zákon a byl ukřižován za hříšníky, aby nás přivedl a usmířil s Bohem, protože všichni jsme zhřešili a zasloužíme si trest, ale On dobrovolně nesl viny hříšníků na kříž, kde za ně nesl trest, zemřel a po třech dnech vstal z mrtvých, abychom se my v něm mohli stát Boží spravedlností. Pokud člověk učiní pokání (změní svou mysl o svém životě, o sobě, učiní obrat od hříchu ke Kristu) a uvěří v něj a jeho dokonané dílo, Bůh mu odpustí a zapečetí jej slíbeným Duchem svatým. Stačí se před Bohem pokořit a hledat Ho, dokud se dává nalézat. Hledat, klepat, žádat…
Mnoho slov, mnoho tvrzení, žádná evidence či důkaz. Ovšem za perlu považuji „(Bůh)stvořil člověka, který měl možnost poslechnout či neposlechnout Boha, aby pak mohl Bůh demonstrovat světu své atributy v historii vykoupení lidstva.“
Znamená to snad, že Bůh se předvádí před někým (kým?) v kulisách lidské historie ke své větší glorifikaci? Kdo ho má oslavovat kromě jeho díla? Je úspěchem, že vašeho Boha glorifikuje z lidstva jenom jedna třetina, tedy se dvě třetiny jeho díla nějak nepovedly?
Krásné je též „Bůh neselhal v tom, co chtěl udělat.“ Jak praví křesťanská moudrost – cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly; Bůh selhává v tom co udělal, nikoliv tím co chtěl (podle vaší nauky je to přece nevyzpytatelné, pokud bych měl interpretaci jeho existence a činů brát tak, jak je předkládáte).
Vezměte třeba své věty: „Není to tak, že by Bůh byl autorem zla, Bůh pracuje v historii vykoupení s hříšným člověkem, který činí zlo.“. . . „Bůh nestvořil člověka proto, aby žil autonomně na Bohu.“ Skutečná eskapáda logiky – všemocná, vševědoucí entita stvoří dílo, které je na něm zcela závislé, toto dílo produkuje zlo a ona entita bez uzardění prohlásí, že to není její odpovědnost?
Takhle lze rozbabrávat skoro každý váš text, bez alespoň náznaku něčeho positivního. Jediné, co mě nutí na to reagovat, je snaha co nejvíce omezit okruh čtenářů těchto stránek, kteří uvěřili nesmyslům.
Jaroslav Štejfa
„Je úspěchem, že vašeho Boha glorifikuje z lidstva jenom jedna třetina, tedy se dvě třetiny jeho díla nějak nepovedly?“
Bůh je oslaven jak na nádobách slávy, kteří jsou povoláni podle jeho předsevzetí, tak i na nádobách hanby – na kterých bude zjeven Boží soud. Vše, co je, má svůj smysl a účel.
Viz.
„Mojžíšovi říká: ‚ Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji. ‘ 16Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo běží, ale na Bohu, který se smilovává. 17Písmo praví faraonovi: ‚Právě proto jsem tě vzbudil, abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.‘ 18A tak se slitovává nad kým chce, a koho chce, toho zatvrzuje. 19 Řekneš mi tedy: ‚Proč si ještě stěžuje? Vždyť kdo odolal jeho vůli?‘ 20Člověče, kdo vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Což výtvor řekne svému tvůrci: ‚Proč jsi mě udělal takto?‘ 21Což nemá hrnčíř ve své moci hlínu, aby z téže hroudy učinil jednu nádobu ke cti a druhou k hanbě? 22Což nechtěl Bůh ukázat svůj hněv a uvést ve známost svou moc, a proto s velikou trpělivostí snášel nádoby hněvu připravené k záhubě? 23A také proto, aby oznámil bohatství své slávy na nádobách milosrdenství, které předem připravil k slávě, 24totiž na nás, které také povolal nejen ze Židů, ale i z pohanů?“ (Římanům 9:15-24).
„Vezměte třeba své věty: „Není to tak, že by Bůh byl autorem zla, Bůh pracuje v historii vykoupení s hříšným člověkem, který činí zlo.“. . . „Bůh nestvořil člověka proto, aby žil autonomně na Bohu.“ Skutečná eskapáda logiky – všemocná, vševědoucí entita stvoří dílo, které je na něm zcela závislé, toto dílo produkuje zlo a ona entita bez uzardění prohlásí, že to není její odpovědnost?“
Uvažujete o Bohu příliš jednoduše. Bůh je svrchovaný a má pod kontrolou vše. Nic nemá autonomní existenci – buď je to aktivně nebo pasivně pod kontrolou Boha. Bůh má v tomto světě svůj plán a ten zahrnuje i pád člověka a hřích a zlo ve světě. Je to tak, protože jeho sláva září o to slavněji v temnotě, stejně jako slunce je nejvíce viditelné při východu.
Člověk není autonomní znamená jen to, že není soběstačný. Fakt, že nyní žijete a dýcháte, je milosrdenství Boží. Nikdo nemůže umřít dřív, než je dáno. A jakmile Bůh rozhodne, nemůže nic ovlivnit výsledek. Bůh má vše pod kontrolou.
Nicméně to neznamená, že člověk nemá zodpovědnost. Boží plán zahrnuje i lidské volby, hříchy, zla atd – Boží vůle je přinejmenším trojího typu. Je tu morální vůle – to je to, co by mělo být podle jeho dokonalého zákona. A pak tu jsou Boží úradky – to je to, co se nakonec stane, a co je součástí Božího plánu. A pak je tu ještě Boží vůle pro lidi v Kristu.
Zlo je součástí tohoto světa a Bůh má pro něj dostatečně morální důvody (více v článku http://www.slovo-pravdy.cz/2015/10/07/problem-zla-jak-muze-dobry-buh-nechat-dopoustet-pachani-zla-nevyvraci-zlo-existenci-boha/). Bůh není agentem, kdo koná zlo – to je člověk, satan, démoni. Nicméně Bůh toto zlo zahrnul do svých úradků a využívá ho aktivně třeba jako Boží soudy. V Bibli je mnoho příkladů, kdy Bůh nechává povstat národům, aby byly Božím soudem na Izrael. Bůh předurčil i ukřižováni, ale zodpovědnost nese člověk. Zodpovědnost člověka začíná ve svrchovaných nařízeních Boha.
A Bůh volá celý svět k pokání, a to platí i pro vás.
Musím říct, že vaše vnímání Boha je důvod toho, proč se snad nechápeme. Vy předpokládáte, že Bůh je ten, pokud tedy podle vás Bůh existuje, který je člověku povinen něco dokazovat, reagovat na jeho přání, nebo snad poslouchat, nebo se mu zodpovídat. Ale Bůh, kterého ukazuje Bible je svrchovaný, všemocný, král králů a Pán Pánů.
19 Řekneš mi tedy: ,Proč si ještě stěžuje? Vždyť kdo odolal jeho vůli?‘ 20 Člověče, kdo vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Což výtvor řekne svému tvůrci: ,Proč jsi mě udělal takto?‘ 21 Což nemá hrnčíř ve své moci hlínu, aby z téže hroudy učinil jednu nádobu ke cti a druhou k hanbě? (Ř 9,19-21)
Abych ale reagoval na to, co bylo řečeno:
1. Bůh se před nikým nepředvádí. On nám ukazuje to, jaký je. Když si totiž odpovíme na základní otázku, tedy co je největším cílem pro člověka. (proč jsme byli stvořeni), její odpověď je : Největším cílem pro člověka je uctívat Boha a navěky v Něm nalézat potěšení. (katechizmus Charlese Spurgeona)
Pokud je tedy toto náš cíl, pak nastává otázka jak a koho máme chválit?
Proto nám Bůh zjevil a zjevuje na stránkách Písma i ve svém stvoření kým je. Čím lépe Ho totiž známe, tím lépe Ho můžeme uctívat.
2. Váš předpoklad, že Boha chválí pouze asi jen jedna třetina lidstva.
K tomu je potřeba dodat, že ani v tomto Bůh neselhal. Jelikož je Bůh spravedlivý a trestá každý hřích, pak je oslaven na tom, že lidé budou potrestáni. Takže se může zdát, že v této chvíli je to jen pár lidí, kteří chválí Boha, ale v konečném důsledku k Jeho chvále jedná každý člověk. Ať už v tom, že se Bůh oslaví na tom, že se nad člověkem smiluje, nebo se oslaví na tom, že ho spravedlivě bude soudit. Takto mluví o Kristu kniha Filipským. Všimněte si prosím účelu a záměru, který je na konci verše 10-11. Každé koleno se před ním skloní.
1Je-li tedy nějaké povzbuzení v Kristu, je-li nějaké potěšení lásky, je-li nějaké společenství Ducha, je-li nějaký soucit a slitování, 2 naplňte mou radost a smýšlejte stejně, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení, 3 nic nedělejte ze soupeření ani z ješitnosti, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe. 4 Nevěnujte pozornost každý jen vlastním zájmům, nýbrž každý i zájmům těch druhých. 5 Mějte [tedy] v sobě to smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši. 6 Ačkoli byl ve způsobu Božím, nelpěl na tom, že je roven Bohu, 7 nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem. A když se ukázal v podobě člověka, 8 ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži. 9 Proto ho také Bůh povýšil nade vše a dal mu jméno, které je nad každé jméno, 10 aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno; ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí, 11 a k slávě Boha Otce aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je Pán. (Fil 2,1-11)
3. Cesta do pekla je dlážděna dobrými skutky?
Opravdu? Mohl byste mi prosím říct, kdo je dobrý? A pokud jste ateista, co ve vašem světonázoru vlastně dobro a zlo je? Vždyť věříte, že přežijí jen ti silnější. Proto všechno co člověk udělá, je takto sebe-ospravedlnitelné.
Bible však mluví o tom, že žádný člověk není dobrý.
všichni zhřešili a postrádají Boží slávu (Ř 3,23)
Proto také lidé ve své hříšné přirozenosti jsou otroky hříchu.
20 Když jste byli otroky hříchu, byli jste svobodni od spravedlnosti. 21 Jaký jste tehdy měli užitek z těch věcí, za něž se nyní stydíte? Neboť jejich konec je smrt. (Ř 6,20-21)
Proto žádný člověk ve své přirozenosti nemůže a nikdy nedělá skutek s tím, že chce oslavit Boha, a proto také tyto skutky pak nejsou činěny jako „dobré“ v Božích očích a jsou hříchem, protože mají za cíl něco jiného než je původní záměr toho, proč jsme byli stvořeni.
Ta dobrá zpráva je v tom, že tento mocný, svatý, svrchovaný Bůh nás, své stvoření miluje. A cenu, kterou jsme mi museli a musíme platit za svůj hřích on vzal na sebe pro ty, kdo v něho věří, když za nás položil svůj život.
Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu. (Ř 6,23)
Chápu, že se vám to možná nečte moc dobře, ale to je kvůli tomu, že si (odpusťme mi tento výraz) o sobě mnoho myslíte. Myslíte si, že Bůh vám něco dluží, že On vám MUSÍ něco dát. Ale chtěl bych ještě jednou citovat verše z Písma, které jsem citoval na začátek.
19 Řekneš mi tedy: ,Proč si ještě stěžuje? Vždyť kdo odolal jeho vůli?‘ 20 Člověče, kdo vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Což výtvor řekne svému tvůrci: ,Proč jsi mě udělal takto?‘ 21 Což nemá hrnčíř ve své moci hlínu, aby z téže hroudy učinil jednu nádobu ke cti a druhou k hanbě? (Ř 9,19-21)
Děkuji za plodnou debatu, jsem moc rád, že můžeme společně hovořit o tak důležitém tématu.
ad 0) Mýlíte se. Existenci Boha považuji za prakticky nemožnou. Proto po něm nic nepožaduji. Požaduji však po vás (pokud chcete, abych uvěřil vaším tvrzením o něm) alespoň náznak jakéhosi myšlenkového konstruktu, který je logicky soudržný a podepřený alespoň nějakými důkazy z okolního světa alespoň trochu ověřitelné někým jiným, než jeho apologety. Lapidárně řečeno – vaše odpovědi na otázky musí problém trochu vyjasnit, nikoliv vyvolat mrak otázek dalších.
ad 1) Mám problém vás brát vážně, když tvrdíte, že Bůh chce demonstrovat světu své atributy …. a zároveň tvrdíte, ze Bůh se před nikým nepředvádí. Slovo „demonstrovat“ znamená „předvádět, dokládat“. Tedy otázka trvá. A neuhýbejte.
ad 2) Zde je to krystalické. Vy zde tvrdíte, že Bůh ve své nekonečné dobrotě potrestá každého, kdo ho nemiluje? Vy si myslíte, že lásku lze vynutit tresty? To je znak dobrého díla, je-li z většiny napadeno rozkladem? A milion dalších otázek. Váš text pro mne není kvalifikovaná odpověď.
ad 3) Znova uhýbáte od podstaty věcí. Tak ještě jednou. Diskutovat o kvalitě úmyslu Boha je úhybný manévr – nikdo podle vás nezná jeho úmysly, tak je ani nemůže soudit. Všichni věřící však „znají“ jeho činy. A já se ptám, kde berete přesvědčení, že jsou vždy dobré. Také vzniká otázka – kdo jste v jeho očích, chcete-li ho soudit? Sami tvrdíte, že to nemůžete (protože já nevěřím, že existuje, nemá pro mne tento problém smysl.
K pojmům dobro – zlo: Tato dvojice oposit je přísně relativní. Jakýkoliv jev na světě je více či méně pro někoho (něco) dobré (zlé). Když si dáte nedělní oběd, je to pro vás většinou dobré, pro kuře nebo prase fatálně zlé. Nemá cenu hýřit příklady. Hádám, že mi nejste schopen předložit příklad absolutního dobra (zla), pokud se neuchýlíte k veletoči typu „Bůh je nekonečně dobrotivý“. Takže pak je třeba, aby lidská společnost pečlivě zvažovala, co je pro ni skutečně dobré a zda není to samé pro někoho (něco) nepřijatelně zlé. Kriteriem tedy je podle mne sekulární humanismus. Vaše vývody, že žádný člověk není dobrý, jsou pro mne natolik obludné a mají takové konsekvence, že se mi jeví jako chorobné a nechce se mi je vyvracet z důvodů marnosti.
Na závěr musím říci: myslím si o sobě mnoho věcí ale jedna je zde relevantní. Jsem natolik hrdý člověk, že k lásce k něčemu či někomu musím dojít sám a není možné mě k ní donutit. Pouze pomocí trestů a násilí mě můžete donutit ke lži – k vyjádření falešného chování z pudu sebezáchovy. Jestli toto, či vynucená adorace formou přiblížení plazením po kolenou, vzýváním milovaného objektu Pánem, klaněním a modlitbami je podle vás láska, tak podle mne jde o vztah otroka k pánovi. Nepřeji si tak klesnout.
Jaroslav Štejfa
Krásný dobrý večer.
Možná jsme se špatně pochopili. Já netoužím po tom, abych vás přesvědčil. V co doufám je to, že si Bůh použije svoje slovo a změní vaše srdce.
abych se ale vyjádřil k tomu, co jste zde napsal:
0. Vy říkáte, že po mě vyžadujete „alespoň náznak myšlenkového konstruktu“, ale nevidím, že by jste ukázal na něco co by logické nebylo. Ano chápu, že vám to logické možná nepřipadá, ale ani vy jste nepřišel s něčím, co by mělo logickou hodnotu. Pokud chceme vést společnou debatu, prosím abychom se navzájem neuráželi. Děkuji.
Co se týká důkazů, podívejte se kolem sebe. Na to, jak vaše tělo funguje, na to, jak funguje naše země, jak daleko je měsíc od naší země, jak daleko je země od slunce, přesně všechno tak, aby tu mohl být život. Ale vy říkáte, že to všechno vzniklo velikou náhodou. Musím říct, že to obdivuje. Máte totiž více víry, než já.
1. já vás mám také problém brát vážně, když tvrdíte, že jsem řekl, že Bůh chce „demonstrovat“ své vlastnosti a já nic takového neřekl. Řekl jsem, že je Bůh chce ukázat. A neuhýbám. Ale chápu co chcete říct. Když totiž použijete slovo demonstrovat, navozuje to pocit moci, která se chce předvést. Ale tak to není. Stejně jako vy, když s někým chcete mít vztah se mu dáváte poznat (ukazujete se mu), a pochybuje, že se mu demonstrujete, stejně tak se dává Bůh poznat nám. Musí to udělat? Ne, On chce. Je to vyjádřením jeho lásky k nám, jeho stvoření. Stejně jako se vy dáváte poznat lidem, na kterých vám záleží.
2. Tady jsme se zřejmě nepochopili. Omlouvám se za to. Netvrdím, že Bůh ve své dobrotě potrestá každého, kdo ho nemiluje. Tvrdím, že Bůh ve své spravedlnosti potrestá každého, kdo poruší pravidla, která on určil. Je to stejné jako se soudcem. Když člověk poruší zákon, chtěl byste, aby mu to prošlo? Pravděpodobně ne. Samozřejmě lásku nelze vynutit. Ale tady jsme se o lásce nebavili, a uniká mi, kde jste ji tam vzal. Já jsem tvrdil,1. že se nakonec před Bohem skloní každé koleno. 2. že Bůh nakonec bude oslaven na všech lidech (na jedněch tím, že je spravedlivě odsoudí, a na druhých tím, že jim odpustí).
3. Zde jsem vašemu textu neporozuměl. Není jasně vyjádřený. Vyjádřím se ale k poznámce o dobru a zlu. Vy říkáte, že je přísně relativní. Jste si tím absolutně jistý? Používáte umírněný příklad oběda. A co třeba znásilnění. Kdy je podle vás znásilnění dobré? Když se většina rozhodne, že tomu tak je? Jak jste nám to tu prezentoval.
Mimochodem jestli společnost má určovat co je pro ni skutečně dobré, pak asi schvalujete to, co Hitler dělal v holokaustu co? Protože pro tu společnost to bylo opravdu správné. Tolik jen poznámka k sekulárnímu humanismu.
Chápu, že nedokážete pochopit, že žádný člověk sám o sobě není před Bohem dobrý. Zkusme si to znovu představit na příkladu soudce. Kdyby k soudci přišel viník, který celý život kradl (řekněme) a řekl mu: já ale pomáhám babičkám přes přechod. měl by mu soudce zatleskat? Asi těžko.
Na závěr: Nikdo vás k ničemu nenutí. Nikdo se nesnaží vyvolat lásku hrozbami. Pouze se snažím ukazovat na to, jak Boží slovo, skrze které Ho poznáváme, mluví o stavu ve kterém se člověk nachází. Jistě jste hrdý na to, že jste hrdý. Nevím ale, proč se tu snažíte urážet něco, co podle vás, ani neznáte. Pořád jsem ochoten se bavit, prosím ale aby to bylo s úctou. A jestli jsem vás něčím urazil, tak se za to omlouvám.
Zřejmě jsme ve svém myšlení natolik odlišní, že nedoufám ve vzájemné pochopení. Nicméně ještě jsem si dal tu práci vám odpovědět; snad pro počtení ostatním.
0) Očekávám, že vaše chápání světa je založeno na biblických textech. Chcete-li třeskutou ukázku nelogičnosti, je dobré se podívat na Burrovo dílo Selfcontra-dictions of The Bible (1860). V něm Burr představuje 144 prohlášení – teologických, morálních, historických a spekulativních – vše úhledně uspořádáno k srovnání jejich protikladů, následu-jícím způsobem: Bůh vše vidí a slyší / Bůh je neviditelný a ne-může být slyšet; Bůh je všudypřítomný a vševědoucí/ Bůh není všudypřítomný, ani nevidí ani nezná všechny věci; Bůh je pů-vodcem zla / Bůh není původcem zla; cizoložství je zakázáno / cizoložství je povoleno; otec Josefa, manžela Marie byl Jákob / otec manžela Marie byl Heli; Kristus jako dítě byl vzat do Egypta / Kristus jako dítě nebyl vzat do Egypta; Jan byl ve vězení, když šel Ježíš do Galileje / Jan nebyl ve vězení, když šel Ježíš do Galileje; Ježíš byl ukřižován ve tři hodiny / Ježíš byl ukřižován v šest hodin; Kristus je rovný Bohu / Kristus není roven Bohu; je nemožné upadout v nemilost / je možné upadnout v nemilost, atd.
Možná, že by stačilo se podívat na knihu Genesis, kde na světě jsou tři lidé – Adam, Eva a Kain, a Kain jde, ožení se a postaví město (už jsem to na tomto webu zmiňoval). Tento web předestírá ohromnou hromadu nepodložených tvrzení, z nichž valná část má potíže s logikou. Vznášel jsem otázky hledaje ji v myšlenkovém konstruktu autorů a dostává se mi ještě zmatenějších odpovědí od apologetů, tedy včetně vás. Pokud vás to uráží, tak si nemohu pomoci. Protiklady Bible jsou otřesné. Za této situace jste samozřejmě nemohl nalézt přímo logickou konsistenci mých tvrzení o světě. Pokud se k nim ale chcete dostat, je velmi lehké tak učinit na webu osacr.cz. Tam můžete zrcadlově napadat nelogičnost tamních postojů. Pro důkazy se právě dívám neustále kolem sebe a nemohu pochopit, kde jste vzal další ze svých přesvědčení – totiž že vznik a chod světa je podle mne ateisty dílem náhody. Tak vězte: podle mne je vesmír uspořádán kausálně a tím je do značné míry determinován. Pokud vám na něm něco připadá chaotické, tak je nutno chaos chápat pouze jako nepředvídatelné chování determinovaného systému, pokud vám svět připadá nahodilý, svědčí to především o nevědomosti pozorovatele. Tato nevědomost je masivní a podle mne věda z ní docela úspěšně ukrajuje ve prospěch poznání a náboženské víry staví nepřekonatelné překážky pro takové konání předstíráním vlastnictví „zjevené pravdy“, která se dosáhne pouze vírou. Mimochodem logika věcí je – pokud je nějaké tvrzení pravdivé, tak všechna tvrzení, která jsou s ním v rozporu jsou lež. Tzn., pokud Bůh stvořil svět, pak tvrzení že na světě je zlo, ale Bůh ho nestvořil je lež. Atd.
1)Váš kolega apologeta Karel Trnka pravil: „Spíše: stvořil člověka, který měl možnost poslechnout či neposlechnout Boha, aby pak mohl Bůh demonstrovat světu své atributy v historii vykoupení lidstva.“ Vy jste pravil: „Bůh se před nikým nepředvádí. On nám ukazuje to, jaký je.“ Takže znova: Typický nesoulad ve výkladu chování Boha. To si musíte vyříkat mezi sebou, než mě obviníte, že si vaše slova vykládám špatně.
2)Znova jsme u toho, co nemohu zkousnout. Bůh vytvoří dílo k obrazu svému (tomu rozumím tak, že dílo je dokonalé – vždyť nakonec ty možnosti Bůh má). Vzápětí však své dílo testuje, ačkoliv výsledek testu zná. Nepochopitelně trestá své dílo. Stále se však dílo nechová dle jeho představ. Tak ho zničí a začne znova a k tomu si vybere toho, podle něj, pravého. Znova naprosté zklamání – …atd. … už jsem to zde psal. Kde je ta logika věcí, v dlani mi zbyla krystalická patologie teodicey. Kde berete argumenty pro jeho charakterní jednání? Jsem rád, že uznáváte nesmyslnost předpokládat u boha lásku, pouze podřízenost a pokora je relativní. S tím souhlasím. Nebo je to jinak? A co je na tom k oslavě?
3) Znova: Váš spoluapologet Karel Trnka pravil: „Bůh neselhal v tom, co chtěl udělat.“ Na to jsem reagoval snahou mu vysvětlit, že je zásadní rozdíl mezi chtěním a činy. Snad tomu teď porozumíte. Pokud nějaká společnost se usnese, že je něco pro ní dobré, neznamená to, že já s tím souhlasím. To je zase jedno z vašich krátkých spojení. Jistě jste postřehl, že Hitlerův režim odsoudila drtivá většina lidí – tak si stačí zapamatovat, že se k nim počítám. Pokud jste se mě neptal, z logiky to nevyplývá. Rovněž z ní nevyplývá, že to bylo dobré i pro německou společnost. O co se tedy ve svých tvrzeních opíráte? Příklad soudce podle mne pokulhává na obě nohy. Člověk je podle vás boží dílo, byl Bohem vybaven k jeho obrazu. A teď mi tu namlouváte, že Bůh je spravedlivý soudce, který ho trestá. Celý tento myšlenkový konstrukt je ubohý. Zákazy, příkazy, tresty, povětšině smrt. Jak sám říkáte, žádná láska. Ohromné. Žádná matka své dítě, při jeho výchově a při jeho pochybení, ani nezabije ani netleská – je-li duševně zdráva.
Na závěr: Jste skutečně zajímavý člověk. Tvrdíte: Nikdo vás k ničemu nenutí. Nikdo se nesnaží vyvolat lásku hrozbami.“
To, co se snažíte ukazovat, je v naprostém rozporu se skutečností. Boží slovo mě už svým prvním přikázáním nutí věřit v něj bez výhrad a se všemi atributy. Hrozby: zaplať pámbu, už mi není v tomto státě usilováno o život přímo, sekulární společnost mi zaručuje bezpečnost. Ovšem peklo po smrti mi zůstává. A co je v mé argumentaci k vaším názorům urážlivé?
Jaroslav Štejfa
Musím vám přiznat mistrovství. Mistrovství v tom, překrucovat slova, tak aby se vám hodila a neodpovídat na otázky, které jsou vám položeny.
Mohl by jste mi prosím ukázat kde přesně jsem řekl, že u Boha nemáme předpokládat lásku? Také od vás stále očekávám vyjádření o znásilnění, kterému jste se, samozřejmě náhodou vyhnul.
0. Co se týká Burrova Selfcontra-dictions of The Bible (1860). Tato kniha je nesmyslná a nic nedokazuje, pouze to, že když si člověk nedá práci ke studiu, tak si dokáže vymyslet hodně věcí jako důvod k nevíře aniž by je však měl podloženy. Říkáte, že Bible je celá protikladů (otřesně) Prosím, klidně detailně popište jeden příklad, abychom se o něm mohli bavit. Zajímalo by mne, zda jste někdy četl knihy, které pojednávají o stejné události z několika různých pohledů. Mimochodem Bible není knihou historickou, ale teologickou. Proto se nesnaží o detailní vyjádření historičnosti, nýbrž drží se svého záměru, ukázat teologii.
1. řekl jste toto: “ Pro důkazy se právě dívám neustále kolem sebe a nemohu pochopit, kde jste vzal další ze svých přesvědčení – totiž že vznik a chod světa je podle mne ateisty dílem náhody. Tak vězte: podle mne je vesmír uspořádán kausálně a tím je do značné míry determinován.“ Děkuji za toto vyjádření. Mohl byste nám prosím objasnit jak vznikli podle vás dané kauzality, které determinovali svět? Kdo, nebo co je podle vás vytvořilo? Pokud totiž nebyli stvořeny rozumovou bytostí, pak logicky museli vzniknout náhodou. Pokud věříte, že byli stvořeny rozumovou bytostí, hle máte Boha, pokud náhodou, pak popíráte to, co jste řekl. Děkuji za odpověď.
2. Logičnost argumentu o zlu. Měl by jste pravdu, pouze ve chvíli, kdy by se Bůh rozhodl vše na tomto světě stvořit neměnné. Jelikož se však tento svět mění, pak to, že Bůh stvořil svět bez hříchu a později se hřích objevil na světě je naprosto logický argument. Zvláště pokud k tomu přidáme to, co řekl můj kolega, který má naprostou pravdu. Tedy to, že člověk byl stvořen s možností poslechnout, nebo neposlechnout. To, že Bůh umožnil volbu neznamená, že stvořil zlo. To snad chápete.
Váš bod 1. To, co říkal můj kolega a to, co jsem říkal já si neprotiřečí. Jen jsme se na to každý podívali z jiného úhlu. Je zajímavé, že jste v tomto bodě nereagoval na nic, co jsem psal v předchozím článku. To asi jako odpověď postačí.
váš bod 2. Velice dobře chápu, že to, že Bůh je Pánem a králem nemůžete skousnout. Kdo dává účel výtvoru. Není to Jeho tvůrce? Jak už jsem řekl. Účelem stvoření člověka je, aby oslavoval Boha a navěky v něm nalézal potěšení. Všechny věci, o kterých tu mluvíme vychází z Bible. Boží spravedlnost, láska, svatost, a mnohé další jsou (abych vám udělal radost) demonstrovány v Božím jednání se svým stvořením. Kdyby Bůh nepotrestal hřích, jak bychom věděli co to je svatost? Kdyby Bůh sám sebe nedal za naše viny, jak bychom poznali, co to je láska? Atd. Na vaše vkládání slov do úst druhým jsem již reagoval, takže to přeskočím.
Váš bod 3. Chápu a zapamatoval jsem si, že vy nepatříte k něm, co souhlasí s Hitlerem. Děkuji. Ale co to znásilnění? když se společnost rozhodne, že bude vraždit malé děti a znásilňovat, je to správné? není. Proč? Protože existují absolutní zákony, které má každý člověk napsané ve svědomí.
15 Ukazují, že mají dílo Zákona napsané ve svých srdcích. Jejich svědomí bude svědčit spolu s myšlenkami, jež se navzájem obviňují nebo také obhajují. Ř2,15
Jsou dány jako absolutní všem lidem od Boha, ve svědomí. Proto také společnost nikdy neurčovala co je dobré a co zlé, nýbrž to vycházelo z jejich svědomí, které jim dal Bůh. A proto nemáte odpověď na problém zla. Nevíte, proč je zlo ve světě. Protože podle vás to zlo přece ani nemůže být, jedná se přeci o právo silnějšího ne?
bod 4. Soudce. Znovu jste nereagoval na nic, co jsem zmínil ohledně soudce. Jen to, že daný bod pokulhává na obě nohy. A o co se opíráte, aby jste na to nemusel reagovat? o příklad matky, která při výchově netleská a ani nezabíjí. Souhlas. Ale spravedlivý soudce, která jedná podle zákonů není k tomu, aby vychoval. Je k tomu, aby člověka, který porušil zákon potrestal. kde prosím přesně tento příklad „kulhá“?
Závěr: Mohl by jste mi prosím vypovědět, kde to co říkám, ohledně nucení je v rozporu se skutečností? my se snažíme ukázat na to, jak na tom člověk před Bohem je, jaký ho čeká trest a ukazujeme na Boží milost a lásku v tom, že Bůh daný trest chce vzít na sebe kvůli lásce k vám. To že říkáme pravdu je podle vás nucení? Když bude slepý člověk směřovat k útesu, raději mu také nic neřeknete, aby jste ho nenutil? Nebo ho budete varovat, že pokud půjde stále touto cestou, bude mít jeho jednání následky?
Děkuji za debatu
Roman Klusák
Abych vám nic nedlužil – znásilnění je jistě dobré pro násilníka (proto to dělá) a je zlé pro znásilněného. Nikde tím není řečeno ke komu se přikloníte. Například Lot, který byl vybrán Bohem jako dobrý, nabídl své dcery a ženu násilníkům dobývajícím se do jeho domu.
Už pro mne nemá smysl s vámi vést dialog hluchých. Ponechám na okolních čtenářích, aby si vybrali dle svého gusta.
Jaroslav Štejfa
Děkuji za vaši ochotu a čas se mnou vést debatu. Je mi líto, že v ní nechcete pokračovat, zajímali by mne totiž vaše odpovědi a výše položené otázky, ale nebudu vás samozřejmě nutit. Také ponechávám čtenářům na zvážení, jak kdo odpověděl na námitky toho druhého. Jen mi prosím dovolte poslední poznámku ohledně znásilnění.
Pořád jste mi totiž neodpověděl. Já jsem se neptal, jak jaká strana vnímá danou situaci, to je jasné. Ptal jsem se, zda je znásilnění dobré nebo špatné ve své podstatě. A také jsem se ptal, zda pokud znásilnění společnost přijme jako dobré, jestli se od té chvíle stává dobrým. Já tvrdím, že ne. Protože Bůh nám dal svědomí, do kterého zapsal svůj zákon. Pak tedy ale to, že tvrdíte, že vše je relativní již nemá své opodstatnění a existují absolutní pravdy a pravidla ke kterým se každý člověk musí postavit a může za ně být souzen.
Děkuji ještě jednou a snad budeme mít někdy příště čas pokračovat.
Roman Klusák
No, jde mi o to, že mlátíme prázdnou slámu – nemá cenu, abych vám odpovídal stále podrobněji, ale stejné myšlenky. Vaše myšlení mi připadá nekonsistentní. Usuzuji tak z vašich prohlášení, které si často přímo odporují – třeba o vzájemné lásce mezi bohem a lidmi. Cituji: „Ale tady jsme se o lásce nebavili, a uniká mi, kde jste ji tam vzal. Já jsem tvrdil,1. že se nakonec před Bohem skloní každé koleno. 2. že Bůh nakonec bude oslaven na všech lidech (na jedněch tím, že je spravedlivě odsoudí, a na druhých tím, že jim odpustí).“ a k tomu kontradikce “ a ukazujeme na Boží milost a lásku v tom, že Bůh daný trest chce vzít na sebe kvůli lásce k vám.“
Toto samotné svědčí dále o tom, že nakonec Bůh si prosadí svou láska neláska.
Nebo: “ Co se týká Burrova Selfcontra-dictions of The Bible (1860).“ Každá kniha dokazuje především to, že je v ní text nebo obrázky. Prokazatelně. Jestliže ve zmíněné knize je doloženo, že nějaký text je kontradiktorní (lze to nakonec v Bibli nalistovat, prostší to být nemůže) – tedy něco musí být lež, tak to nelze přejít slovem „nesmysl“. nejdříve musíte tu kontradikci vyvrátit a pak můžete napsat svá tvrzení, ale musíte je doložit – třeba jako ta kniha. Nic z toho se neděje.
Nebo vaše tirády nad Bohem jako soudcem lidí – soudce z principu buď je spravedlivý – pak musí splňovat podmínku nezaujatosti – nebo je ve věci interesován – pak nemůžeme předpokládat spravedlnost. Znova: Bůh je Stvořitel (lidí) a zároveň soudce. Myslím si, že takové věci chápete, ale buď je ignorujete anebo zamlouváte třeba postojem uraženého. Toho je takové množství a stále roste, že už jsem znechucen vám vyvracet větu za větou.
Nicméně ke znásilnění: Tato společnost je podle ústavy sekulárně humánní. Znásilnění je v ní trestný čin s poměrně vysokým taxativním trestem. Jak už opakuji, k tomu se hlásím. Tedy znásilnění je celospolečensky zlý čin – zločin a nevidím žádné relevantní tlaky to měnit. Ovšem, jak jsem se vám snažil naznačit, Bůh má ve Starém zákoně na to poněkud rozporuplný názor – viz příběh Lota. Nota bene považuje ženy za majetek na úrovni dobytka. (Viz desatero přikázání). Znova opakuji: vše v tomto sdělení je notoricky známo, tedy to víte i vy, takže se mi jeví pokrytecké řeči o dluhu odpovědi na toto téma. A proto mě mlátit prázdnou slámu nebaví.
Jaroslav Štejfa
Souhlasím s tím, že je potřeba asi již ukončit naši debatu, protože to k ničemu nevede. Pouze ještě víc překrucujete moje slova. Vyzývám čtenáře a vás taky, abyste si vyhledali ty věty, které jsou tu uvedeny jako kontradikce a přečetli si je v jejich kontextu, který ukazuje na jejich význam. V každém kontextu bylo hovořeno o jiné vlastnosti Boží a probírali jsme jiné téma. I lidé mají více vlastností, o kterých se dá mluvit současně. Když se v jedné chvíli bavíme například o spravedlnosti a na jiném místě o lásce, neznamená to, že daný jednotlivec má pouze jednu z nich, nebo že by to byl protimluv. Nebudu zbytečně dál vysvětlovat, vše se dá vyhledat v kontextu.
Co se týká Burrova Selfcontra-dictions of The Bible (1860). Znám několik autorů, kteří vyvracejí každou jednu z těchto domnělých kontradikcí. I vás jsem vyzýval k tomu, aby jste uvedl některou, o které bychom se bavili, což se nestalo. Proto jsem nepokládal za důležité se tu věnovat každé jedné z těchto „kontradikcí“.
Kde jste prosím vás zval to, že když je soudce zaujatý, tak nemůže být spravedlivý? Každopádně i kdyby to byla pravda u lidí, u Boha to pravda není. Protože Bůh není člověk.
Na znásilnění jste mi zase neodpověděl. Neptal jsem se, jak se k němu staví naše zákony a společnost. Ptal jsem se vás, jestli je ve své podstatě špatné nebo dobré. Bez ohledu na to, co říká společnost. Ale vy odpovědět nemůžete, protože kdybyste řekl, že je to zlý čin, pak by jste si protiřečil v tom, že jde o relativní věc. A kdybyste řekl, že je to čin dobrý… no to byste udělal to stejné.
také mě přestává bavit mlátit prázdnou slámu. Přeji příjemný den.
Roman Klusák
Znásilnění je jev vyskytující se pouze v lidské společnosti a popisuje kopulaci alespoň dvou jedinců, kde alespoň jeden byl k tomu donucen proti své vůli. Tedy jedná se o vztah nejméně dvou lidí v lidské společnosti. To jsou ony relace. Žádné absolutní hodnocení bez relace k zúčastněným a okolí neexistuje. A naše společnost na rozdíl od např. abrahámovského Boha pro to má odsudek. Cituji sebe sama: „Tedy znásilnění je celospolečensky zlý čin – zločin.“ To je vše a už se s vámi nehodlám bavit nad hovadinami. Mohl bych také tvrdit, že očividně neumíte číst. Mohu také tvrdit, že postoj mužů k ženám byl za časů starověku daleko rovnoprávnější v Řecku či Římě, než v křesťanských společenstvích, kde žena byla na úrovni dobytka. Např. sv. Tomáš Akvinský, ve svém díle Suma theologická praví: „Žena je nedokonalým a náhodným zjevem, neboť síla působící v mužském semeni směřuje k tomu, aby podle sebe zplodila něco dokonale podobného mužskému pohlaví. Zplození ženy je však ovlivněno špatným stavem látky nebo nějakou vnější změnou, např. kvůli vlhkému jižnímu větru.“ Můj čas je drahý a tyto blábolivé pře.
Nuže braňte ženy ze svých náboženských zásad dál a Bůh ať vás provází.
Jaroslav Štejfa
Říkáte: Žádné absolutní hodnocení bez relace k zúčastněným a okolí neexistuje. Opravdu? Takže když je 13-ti letá holčička v Somálsku ukamenována za cizoložství, protože byla znásilněna 3 muži, považujete to za věc, která je v pořádku, protože to místní kultura dovolila. Hezké.
Mimochodem, Bible o trestu za znásilnění mluvila daleko před naší společností. (Dt 22,25-27) Pokud jste Bibli ani pořádně nečetl, dal bych si pro příště pozor se závěry, které tu tvrdíte. Navíc vidíme, že v Bibli dostávají ženy mnohá práva, která v dané kultuře nebyla.
Berete tu příklad Řecka a Říma a srovnáváte ho se středověkem. Na to cituji:
Antické Řecko se na ženu dívalo asi tak jak se ještě dnes dívají mnohé státní útvary třetího a muslimského světa. Žena s minimem práv, pokud vůbec nějaké má, která je vždy připravena postarat se o svého muže, děti a celou domácnost, bez možnosti výrazněji prosadit své názory.
Zapomněl jste asi na to, že to bylo v Řecku, kdy zabíjeli novorozeňata, pokud se jim nelíbila. Také jste opomněl zmínit, že to byli křesťané, kteří za postavení žen nejvíce bojovali. například v Japonsku, kde se zasadili o to, aby se dívenkám již nemrzačili nohy atd. atd. A
Pokud chcete mluvit o postavení žen v křesťanství, tak mi prosím ukažte, kde v Bibli je, že žena je něco jako dobytek? Já tam čtu toto:
I řekl Hospodin Bůh: Není dobré, aby byl člověk samoten. Učiním mu pomoc jako jeho protějšek. (Gn 2,18)
To jsem chtěl jen podotknout, abyste se dozvěděl, jak to ve skutečnosti je. Podle vašich předchozích příspěvků se mi zdálo, že máte chybné informace.
Příjemný den
Roman Klusák