Svatí v nebi uvidí Boha okem své mysli, protože On bude vždy fyzickému oku neviditelný; a uvidí Ho mnohem jasněji, než by Ho viděli rozumem a vírou, a v širších souvislostech, než Ho všechno jeho dílo a zřízení doposud zjevovaly. Ale jejich mysl nebude tak prostorná, aby byla schopna pojmout naráz nebo detailně celou dokonalost Jeho přirozenosti. K pochopení neomezené dokonalosti se sami musejí stát neomezenými. I v nebi bude jejich poznání částečné, ale zároveň bude jejich štěstí úplné, protože jejich poznání bude dokonalé v tom smyslu, že bude odpovídat kapacitě předmětu, ačkoliv nevyčerpá plnost objektu. Věříme, že to bude postupný proces, a že tak, jak se jim budou rozšiřovat obzory, jejich blaženost poroste. Nikdy však nedosáhne hranice, za kterou už není co objevovat. A jak budou věky míjet věky, On bude stále tím neuchopitelným Bohem.
(John Dick, 1840, z knihy Střípky poznání Boha od Arthura W. Pinka)
